Tři králové se vydali koledovat po Třeboňsku. Jaká jsou pravidla? A na koho vyjde role černého vzadu?
TŘEBOŇ – K dobrým tříkrálovým zvykům vždy patřívalo omývat se sněhem, vykuřovat domovy nebo pít na lačno svěcenou vodu. Ale také dětské koledování. Pro méně majetné rodiny představovalo významné přilepšení. V moderních časech už kolední tradici organizuje Charita ČR ve prospěch lidí v nouzi, nemohoucích a nemocných, ale stejně jako kdysi čekají malé koledníky z Třeboňska dlouhé a letos navíc mrazivé cesty. Na notně prokřehlém třeboňském náměstí jim v pátek 2. ledna požehnal Otec Martin. Jejich návštěvu mohou lidé očekávat až do 14. ledna a poprvé mohou přispět i prostřednictvím QR kódu.
Ve vyhřátém centru Charity Třeboň už řadu dní visí bělostná roucha. Do Tří králů, tedy do 6. ledna zbývá ještě několik dní, ale první koledníci už si oblékli sváteční pláště. Během zahajovacího průvodu ulicemi historické Třeboně se jim dostalo přání, ať moc nemrznou, vítr ať jim nesmete papírové koruny do rybníka a vyrovnají se se zklamáním tam, kde je lidé budou odmítat.
„Nebude kostýmů málo?“ ptáme se organizátorek z třeboňské charity. Přesněji řečeno: málo pro více než 250 malých králů a královen? Většina z nich si právě tyto oděvy z Charity půjčuje. Tříkrálová sbírka však probíhá čtrnáct dní a v terénu je vždy jen část koledníků. Půjčená roucha zase obratem vracejí, aby se dostalo na jiné. „A tady se mezitím čistí, pere a žehlí,“ usmívá se Jana Vítková, která má na starost fundraising, komunikaci s veřejností a kontakt s farnostmi.
V občanském kalendáři je šestý lednový den spojen s Kašparem, Melicharem a Baltazarem, mágy, mudrci či chcete-li králi, kteří se přišli z východu poklonit do Betléma narozenému Synu Božímu. Pro křesťany je to ovšem Slavnost zjevení Páně, neboli Epifanie. Podle pastoračního střediska Arcibiskupství pražského byly od starokřesťanských dob náplní tohoto svátku hned tři události: zjevení Krista – krále pohanům („Třem králům“), Ježíšův křest v Jordánu a proměnění vody ve víno v Káně Galilejské. Děti i dospělí si spolu s duchovním správcem proto nejen zazpívali, ale společně se i pomodlili a přijali požehnání. Kromě toho jim ale nyní nastanou i jiné úkoly.
Sbírka podle přesně stanovených regulí
„Máme obsazeno 23 obcí, počet koledníků ještě není konečný, ale loni jsme měli 70 vedoucích a 260 koledníků,“ říká hlavní koordinátorka Tříkrálové sbírky na Třeboňsku Lucie Vyslužilová. Letos jich podle ředitelky Charity Třeboň Dany Zavadilové očekávají ještě více. Z 25 sídel v rámci třeboňské obce s rozšířenou působností nenavštíví jen Halámky a Hamr. Malí koledníci se většinou rekrutují prostřednictvím farností, částečně díky spolupráci škol, významně pomáhají skauti z Třeboně a Lomnice nad Lužnicí. Řada účastníků prožila se sbírkou celé dětství a najdou se i takoví, kteří chodí koledovat od šesti let a dnes je jim už o deset více.
Jaká jsou pravidla koledování?
„Správného koledníka lidé poznají tak, že má kasičku zapečetěnou na konkrétním městském nebo obecním úřadu,“ říká Lucie Vyslužilová. „Na pokladničce je dále znak charity, evidenční číslo a letos máme poprvé i QR kódy pro příspěvky darované na místě bezhotovostně.“ Pokladničky se po skončení sbírky otevírají opět pod úředním dohledem.
Každý vedoucí skupinky musí být starší 15 let a na požádání se musí prokázat. Podle pokynů organizátorů by měl oficiální průkazku nosit viditelně připnutou na oděvu. „Pravidlem je, že koledníci na sobě mají bílý kostým, buď plášť a nebo límec. Občas se ještě používají sukně, ale to děti v dnešní době moc nechtějí,“ poznamenává Lucie Vyslužilová.
A dodejme: pravidlem je i to, že jeden z králů reprezentuje mouřenína. Zatímco v některých zemích západního světa občas vyvolávají podobná přestrojení politické kontroverze, v racionálních Čechách v začernění tváře problém nikdo nespatřuje. Ba naopak, jde o roli prestižní. „Děti o ni soupeří. A lidé, které navštíví, zase pravidelně hledají mezi koledníky toho černého vzadu,“ usmívá se koordinátorka.
Když se dveře zabouchnou…
Každá charita v České republice volí vlastní cíle sbírky. „Už v říjnu je posíláme ke schválení panu biskupovi, poté je můžeme zveřejnit. Letos půjdou na naše středisko pomoci, občanskou poradnu pro lidi v nouzi, na nákup kompenzačních pomůcek a na pečovatelskou službu,“ uvádí Vyslužilová.
Tříkrálovou sbírku organizuje Charita České republiky od roku 2000. Loni se v celé republice vybralo 184 milionů korun, z toho koledníci přispěli 175 miliony. Další příspěvky pocházely z online darů. V oblasti působení Charity Třeboň děti vykoledovaly přes 580 tisíc korun.
Návštěvu koledníků je možné očekávat i ve všední dny, ovšem zpravidla ve větších městech a v podvečer, kdy se lidé vracejí domů z práce a škol. Například v Třeboni nebo Lomnici nad Lužnicí se koleduje i v rámci skautských návštěv. O víkendech naopak probíhá sbírka převážně na vesnicích.
„Když kromě příspěvku nabídnou lidé i čaj, koledníci jsou za to rádi,“ míní hlavní koordinátorka Vyslužilová. „Děti mají samozřejmě rády také sladkosti. Jsou ale i výjimky, kdy jsme jako skupinka pozváni do místní hospůdky, kde nám uvaří čaj a nabídnou cukroví.“ „Výjimečně se nám také stalo, že nás lidé pozvali na oběd,“ podotýká její kolegyně Jana Vítková. „Anebo že sedmiletý klučík v Třeboni měl právě oslavu narozenin a nepřišli mu kamarádi, takže nás pozvali a strávili jsme příjemnou půlhodinku,“ dodává Vyslužilová.
Konflikty se prý objevují zřídkakdy. „Pro malé děti je spíš nepříjemná zkušenost, když lidé otevřou, ony začnou zpívat, a dveře se hned zabouchnou,“ říká Lucie Vyslužilová. „Ale máme historku asi tři roky starou, kdy maminka dělala, že není doma. Ale její malý syn nás viděl, šel otevřít a přispěl ze své kasičky.“
Jak je to s nápisem nad dveřmi
„Tříkrálová sbírka je především duchovní záležitost,“ připomíná Jana Vítková. Pro křesťany jde o způsob požehnání. V informacích pro koledníky mimo jiné stojí: „Koledníci poprosí o finanční pomoc pro lidi v nouzi, trpící a nemocné. Mohou zpívat koledy či jiné vánoční písně a doprovodně hrát i na hudební nástroje. Samotná koleda i prvotní cíl Tříkrálové sbírky je především předání radostné vánoční zvěsti o narození Ježíše Krista v Betlémě a vydáním svědectví o boží lásce k nám.“
Z praktického hlediska jsou koledníci instruováni: „Až vám otevřou dveře, nečekejte prosím, až dostanete finanční dar.“ Dárcům poté předají drobné pozornosti a na horní zárubně dveří napíší křídou K+M+B+2026. Většina lidí považuje písmena za iniciály jmen tří králů. Znamení musí být psáno svěcenou křídou, které jsou připraveny dva balíky. Třeboňský duchovní správce Otec Martin je posvětil v rámci zahajovacího průvodu. Jako alternativu mohou dárci zvolit i samolepky s příslušným nápisem, také ty Martin Bětuňák posvětil. Obojí lze i odmítnout, ale podle organizátorek z Charity Třeboň se to stává stále méně.
Koledníci se však mohou setkat i s přáním, aby nápis zněl C+M+B+2026. Charita Třeboň v pokynech pro koledníky uvádí, že tak by se měl nápis dokonce psát správně. Znamená Christus Mansionem Benedicat, což v překladu značí Kristus ať žehná tomuto domu. V praxi se však užití písmene „K“ akceptuje. Dodejme, že znaky mezi jednotlivými součástmi nápisu nejsou znaménka plus, ale symboly kříže odkazující na Svatou Trojici.
Tříkrálové koncerty
„Letos jsme také připravili v rámci sbírky dva koncerty. Soubory budou účinkovat zcela zdarma,“ doplňuje Jana Vítková. „V úterý 6. ledna od 18 hodin vystoupí v třeboňské Husově kapli folková kapela Bonsai č. 3, která se velmi aktivně účastní dobročinných koncertů. Další koncert se odehraje na náměstí v Chlumu u Třeboně, kde zazpívá pěvecký soubor Pěslav – Ozvěna, a to 7. ledna od 17 hodin.“

Diskuse k článku