Jak byste zhodnotil dnešní zahajovací utkání čtvrtfinálové série?
Měli jsme strašně špatný začátek, ale podržel nás gólman, takže jsme inkasovali pouze jednou. Věřil jsem, že náš výkon půjde nahoru. Od druhé třetiny jsme hráli výborně, sice jsme jim občas ještě nabídli šanci, ale to prostě pramení z naší aktivity, pak občas propadneme. Vyhráli jsme zaslouženě a první bod v sérii je o to cennější, že jsme od začátku neměli navrch a museli jsme stav otáčet. O to klidnější můžeme jít do zítřejšího zápasu.

Říkáte, že začátek jste měli strašně špatný. Nemohlo se dostavit trošku podcenění po tom, co jste tu Havířov v závěru základní části smetli 9:2?
Tak to určitě ne. Prostě se nepovede jedno střídání, naváže na to druhé a soupeř získá sebedůvěru. Pak se z toho těžko dostává, ale dneska jsme to zvládli a jsme moc rádi. Není důležité, kdo je lepší v prvních pár střídáních, ale kdo je lepší na konci.

Kdy se utkání zlomilo ve váš prospěch?
Asi to byl třetí gól Vaška Karabáčka a pak zákroky Honzy Strmeně. Co si tak vzpomínám, Havířov měl možná pět tutových gólovek, které Honza pochytal a pomohl nám. Jeho výkon dneska můžeme hodnotit jedině kladně. Tak to má být, my jsme mu to v závěru vrátili brankami do prázdné.

Už delší dobu nastupujete ve formaci s Bradleyem a Karabáčkem, jak se vám spolu hraje?
Vždycky je lepší, když si na někoho zvyknete. Venca Karabáček do té lajny zapadl výborně a myslím, že tato lajna má velký potenciál. Stejně jako všechny ostatní. Naší úlohou je dávat góly, takže za dnešek můžeme být spokojeni.

V první polovině zápasu jste si připsal dvě krásné gólové přihrávky, jak byste situace popsal?
První nahrávka vyplynula ze situace, kdy si nás Havířov špatně přebral, takže jsme najednou byli já s Rendou Vydareným na jediného obránce. Ten mi to navíc ulehčil, že si lehnul, takže šlo jen o to přehodit puk žabičkou na Rendu, který zakončoval. U druhé situace puk výborně vybojoval Cody Bradley a já periferně viděl modrý dres před bránou, tak jsem to tam zkusil z otočky poslat a byl z toho krásný gól Vaška Karabáčka.

Cítil jste se po dvou parádních asistencích v psychické pohodě? Zdálo se, že jste si pak dovolil více a třeba v přesilových hrách jste často bral zakončení na sebe…
To víte, že když se člověku povede pár akcí, tak se cítí úplně jinak. Když pak víte, že se vám daří, tak si můžete dovolit i něco navíc, protože víte, že když se to třeba nepovede, tak vám to spoluhráči odpustí. Dnešní výkon bych si rád přenesl i do zítřejšího utkání.

Gól do prázdné brány byl takovou odměnou za povedené asistence?
Dá se to tak říct, taková osobní odměna za celý zápas. Ale pro mě už je odměnou i ta gólová nahrávka, protože je stejně důležitá jako zakončení. Věděl jsem, že je 10–15 vteřin do konce a vedli jsme o dvě branky, tak jsem to jenom hodil na branku a padlo to tam. Jsem rád, protože šancí jsem měl dost.

Myslíte si, že soupeř do zítřejšího utkání něco změní?
Těžko bude něco měnit, protože dneska všichni koukají na video a letos už jsme spolu hráli čtyřikrát, dneska popáté, takže se dobře známe. Možná změní pár detailů ohledně založení útoku nebo napadání, ale myslím, že zápas bude podobný. Opět budeme chtít udávat tempo a tlačit do nich, aby se zápas vyvíjel od úvodu v náš prospěch.