Plánovaný větrný park má podle plánů vyrůst u rakouského Sandlu v oblasti Freiwald, tedy v bezprostřední blízkosti Novohradských hor a české hranice. Podle zveřejněných údajů počítá s 19 větrnými elektrárnami typu Vestas 7.2, každou o výšce 285 metrů. Celkový instalovaný výkon projektu by měl dosáhnout zhruba 136 megawattů.

Právě rozsah záměru a jeho umístění v pohraničním území se staly hlavním důvodem kritiky. Odpůrci upozorňují na možné dopady na krajinný ráz, biodiverzitu a živočišné druhy v území, které podle nich patří k nejzachovalejším částem Novohradských hor.

Ředitelka spolku Krajina Novohradska Hana Bernardová popsala, že celý případ se v současnosti pohybuje v úvodní části procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). „Proces EIA má několik fází a my se v tuto chvíli stále nacházíme v takzvané fázi zjišťovacího řízení,“ uvedla Bernardová.

Podle ní právě v této etapě investor předložil předběžnou dokumentaci a rakouská strana oslovila také Českou republiku, protože projekt leží v těsné blízkosti hranice. „Rakousko nás informovalo, že zjišťovací řízení bylo zahájeno a výslovně se ptalo, jestli Česká republika chce, aby posuzování vlivů na životní prostředí bylo mezistátní a jestli se do toho chce zapojit,“ vysvětlila Bernardová.

Česko požaduje přeshraniční posuzování vlivů

České ministerstvo životního prostředí na základě desítek obdržených vyjádření odpovědělo na dotaz rakouské strany kladně, požaduje proto přeshraniční posuzování. „Na základě asi 49 různých vyjádření od úřadů, institucí, jednotlivců a veřejnosti sdělilo české ministerstvo rakouské straně, že požadujeme mezistátní posuzování vlivů, protože jsou zde významné dopady na životní prostředí v Čechách,“ sdělila Bernardová.

Právě to považují odpůrci projektu za důležitý moment. Nejde už jen o místní spor nebo občanskou petici, ale o případ, který vstoupil do oficiálního přeshraničního režimu a vyžádal si pozornost českých úřadů.

Spolek Krajina Novohradska mezitím zveřejnil přeshraniční petici. Spustil ji 1. února a podle údajů spolku ji během prvního měsíce podpořilo více než 3 400 lidí z České republiky a Rakouska. Kromě petice spolek rozeslal také dopis rakouským a českým úřadům. Jeho cílem bylo upozornit na rozsah veřejného nesouhlasu a podpořit oficiální postup české strany v přeshraničním řízení. „Považovali jsme za důležité úřady informovat, že tady petice běží a že je tady nesouhlas veřejnosti a dalších institucí s tímto záměrem, že je příliš velký a má příliš velký dopad na toto cenné území,“ uvedla Bernardová.

Do veřejné debaty se mezitím promítla také informace, že plánovaný park by se měl nacházet v zóně, kde odborníci Horního Rakouska výstavbu větrných elektráren nedoporučili. Podle podkladů spolku právě na základě přírodovědných posudků označila hornorakouská vláda už dříve tento záměr za nemyslitelný. Závazný předpis ale dosud vydán nebyl a probíhající jednání o výjimkách pro dříve podané projekty podle odpůrců umožnila, aby projekt pokračoval v rámci procesu EIA.

Debata v Nových Hradech přiblížila téma veřejnosti

Čtvrteční debata v Nových Hradech přiblížila řešené téma veřejnosti. Spolek na 26. března zorganizoval odbornou přednášku a besedu o záměru a jeho možných dopadech na přírodu Novohradska. Pořadatelé do ní přizvali ornitologa Jana Havlíčka, energetika Edvarda Sequence a Kateřinu Jemelíkovou z odboru životního prostředí Jihočeského kraje. Téma přilákalo velký počet lidí, sál kulturně-spolkového domu se zaplnil.

Debatu zahájil moderátor Michal Hořejší: „Smyslem této diskuse není odmítnout větrnou energetiku jako takovou, ale debatovat, proč může být její umístění v tomto konkrétním případě problémem pro životní prostředí.“ Energetik Edvard Sequens ve svém vystoupení připomněl, že rozvoj větrné energetiky je v Evropě nevyhnutelný, zároveň ale upozornil na nevhodnost konkrétní lokality. Podle něj dnes větrné elektrárny pokrývají zhruba pětinu spotřeby elektřiny v Evropě, zatímco v Česku jde jen asi o jedno procento. „Problém je v tom, že se opouští od využívání uhelných elektráren. Ty budeme postupně zavírat a z výroby nám vypadne přes 30 procent elektřiny, které zatím nemáme čím nahradit,“ upozornil. „Pro Česko je to primárně o zajištění energetické bezpečnosti, abychom nemuseli elektřinu dovážet,“ dodal Sequens. Zároveň přiblížil technické parametry plánovaných turbín. „Tyto elektrárny mají startovat už při rychlosti větru kolem tří metrů za sekundu. Na jeden základ elektrárny připadnou zhruba dvě tisíce tun betonu,“ uvedl.

Debatující zároveň reagovali i na některé obavy veřejnosti. Podle nich není pravda, že by větrné elektrárny automaticky ve velkém zabíjely ptáky. Zároveň také vyvrátili obavy z vibrací v okolí elektráren. „Vibrace se šíří jen na krátkou vzdálenost, přičemž zemina je velmi rychle utlumí už zhruba do sta metrů,“ doplnil Sequens.

Zástupkyně krajského úřadu Kateřina Jemelíková přiblížila pohled ochrany životního prostředí a průběh řízení. Podle ní byl záměr z Rakouska oznámen prostřednictvím portálu Cenia. „Teď bude investor zpracovávat dokumentaci, která musí zohlednit připomínky z české i rakouské strany. Následně bude opět otevřena třicetidenní lhůta na nové připomínky,“ uvedla.

Krajský úřad se ve svém stanovisku zaměřil na několik klíčových oblastí. „Upozornili jsme například na lokality Natura 2000, ochranu stanovišť, ptáků nebo perlorodky říční a nutnost posoudit kumulativní přeshraniční vlivy,“ řekla Jemelíková. Dalšími tématy byly zásahy do krajinného rázu, ohrožení klidového charakteru území, dopady na zvláště chráněné druhy nebo narušení vodního režimu v citlivých prameništích a mokřadech.

Zmínila také obavy spojené se samotnou výstavbou. „Velké riziko vidíme například v zakládání betonových konstrukcí, aby nedošlo k ovlivnění vodního režimu v okolí. Důležité bude důsledně prověřit všechny fáze realizace,“ uvedla. „Navzdory přínosu v oblasti výroby energie se projekt nachází v mimořádně citlivém příhraničním území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou,“ dodala.

Ornitolog Jan Havlíček se zaměřil na dopady na ptactvo a další živočichy. „Například chřástal polní je silně ohrožený druh a zdejší populace je stabilní a významná,“ uvedl. Upozornil také na význam území pro migraci. „Ptáci neznají státní hranice, musíme se na to dívat jako na jeden celek,“ řekl.

„Negativní je také samotná výstavba a existence větrníků – fragmentace krajiny, změny struktury lesa, rušení nebo světelné znečištění. To má prokazatelný vliv na některé druhy,“ vysvětlil Havlíček. „Existují studie, které ukazují, že se některé druhy z okolí větrníků stahují na vzdálenost 500 až 800 metrů,“ dodal.

Do debaty se zapojili místní obyvatelé

V diskusi zazněly taktéž další pohledy. Zemědělec Robert Blíženec z Nových Hradů popsal zkušenost z podobné debaty v Rakousku. „Podpora větrné energetiky je tam velmi silná a myslím si, že odpor z české strany je z toho konceptu nevyvede,“ zmínil.

Zazněly také obavy místních obyvatel. „Mám strach, aby tady nevznikli takzvaní větrní baroni,“ podotkla Miriam Marie Doležalová z Nových Hradů. „Stavíme kousek od plánované výstavby a nechceme to tam. Myslím si, že si jako republika s hnědým uhlím a Temelínem vystačíme,“ dodala.

Naopak terénní ekolog Robert Ouředník upozornil, že některé dopady lze při správném návrhu zmírnit. „Například u perlorodky říční lze vlivy stavebních zásahů technicky omezit. Pokud se projekt dobře navrhne a provede, část dopadů je možné kompenzovat,“ řekl. „Betonová jáma se vyloží materiálem, který zredukuje vlivy do okolí. Podobně se postupuje i u komunikací. V oblasti hydrologie je to ale mnohem složitější otázka,“ doplnil s tím, že obdobná opatření se využívají i u jiných větrných parků.

Závěrem debaty zaznělo, že klíčové bude důkladné posouzení celého záměru. „Je nutné získat kvalitní data a na jejich základě rozhodnout, zda jsou naše obavy oprávněné, nebo zda lze dopady dostatečně zmírnit,“ shrnula Jemelíková. Debata ukázala, že zatímco některé obavy spojené s výstavbou větrných elektráren odborníci vyvracejí nebo považují za řešitelné, jiné – zejména dopady na krajinu a citlivé druhy – zůstávají předmětem dalšího posuzování.