Co požaduje Dráchov a Řípec

Jeden z autorů petice Petr Mikeš vysvětluje, co lidem vadí: „Společnost Českomoravský štěrk plánuje umístit technologickou linku pro třídění suroviny a expedici v severozápadní části lesa při křižovatce U Sloupu a počítá s výjezdem těžké dopravy z budoucí pískovny na silnici druhé třídy, která vede do Dráchova. V tomto místě by technologie i doprava negativně ovlivňovaly obyvatele Dráchova a lokality. Chceme dosáhnout přesunu technologie k jižnímu okraji dobývacího prostoru, kde jsou jen průmyslové areály a křížení dálnice D3 se stávající silnicí I/3. Domníváme se, že vzhledem k plánovanému přeznačení stávající silnice I/3 na budoucí II/603 lze nalézt řešení s přímým výjezdem na tuto hlavní silnici. S těžbou jsme smíření, ale chceme, aby na obyvatele v okolí měla co nejmenší dopady.“ Petice se 447 podpisy již byla předána na Městský úřad v Soběslavi.

I obec Dráchov s peticí souhlasí. Zastupitelé jsou v tom zajedno. Starosta Petr Tesař říká: „Souhlasíme s peticí. Nesouhlasíme především s plánovaným výjezdem aut z budoucí pískovny na komunikaci, která vede od Sloupu k nám do Dráchova a lidé tudy chodí k vlakové zastávce. Další věc, se kterou zásadně nesouhlasíme, je umístění úpravny štěrku při severním okraji dobývacího prostoru, protože je to v blízkosti obydlí. Chtěli bychom, aby technologická část byla přesunuta co nejdále k jižnímu okraji stávajícího lesa. Napsali jsme v rámci posuzování vlivu na životní prostředí EIA několik dopisů na ministerstvo. To nám odpovědělo, že technologická část bude posunuta. Ovšem ohledně změny výjezdu na komunikaci I/3 odkazuje na výrok dopravního odboru policie. A ten má za to, že z hlediska bezpečnosti je výjezd z těžebního prostoru na vedlejší komunikaci lepší. Některým věcem firma Českomoravský štěrk naslouchala. Například souhlasí s vybudováním chodníku podél těžebního prostoru směrem k Dráchovu.“

I obec Řípec petici podporuje a starosta Petr Novotný doplňuje: „Petici podali občané naší obce, kteří bydlí v lokalitě U Sloupu. Již v roce 2017 jsme vydali v rámci EIA nesouhlasné stanovisko k plánovanému výjezdu z provozu pískovny na komunikaci II/159, vedoucí od Sloupu do Dráchova. To ovšem narazilo u dopravního odboru Policie ČR v Českých Budějovicích. Důvodem jeho odmítavého stanoviska je to, že silnice I/3 je stále ještě zařazena jako silnice I. třídy. I když už souběžně existuje dálnice D3.“

Silnice od Tábora na Veselí zůstává silnicí I. třídy proto, že dálnice D3 není v úseku od Tábora zkolaudovaná. Teprve po její kolaudaci bude možné převést silnici I/3 na silnici II. třídy. Šance na přesun výjezdu z plánované pískovny by se pak pravděpodobně zvýšila.

Co bude dál

K došlé petici se vyjádřil tajemník soběslavského městského úřadu Radek Bryll: „Petice k nám doputovala. Náš úřad na základě projektové dokumentace odpověděl, že není účastníkem řízení. Ovšem my se můžeme vyjádřit pouze v souladu s vyjádřením, které vydal dopravní odbor Policie České republiky. Ten nesouhlasí s přesunem plánovaného výjezdu z budoucího provozu pískovny Dráchov ze silnice II/159 na komunikaci I/3. Je to věc stavebníka, což je firma Českomoravský štěrk, a jeho jednání s policií. Kolaudaci dálnice D3 řeší Ředitelství silnic a dálnic. Myslíme si, že petice přišla trochu pozdě.“ Tajemník Bryll dále sdělil, že Báňský úřad Plzeň už bude povolovat stavbu a svolal jednání ve věci stanovení dobývacího prostoru Řípec na 26. březen do zasedací místnosti Městského úřadu v Soběslavi.

Postoj společnosti Českomoravský štěrk shrnuje Nikola Davidová, mluvčí společnosti Heidelberg Cement, do které níž Českomoravský štěrk patří: „Záležitostmi, které jsou v petici obsaženy, se společnost Českomoravský štěrk zabývá už od doby přípravy projektu. Došlo k výrazné úpravě záměru tak, aby dopady na okolí byly minimalizovány. Zároveň je však nutné záměr realizovat v rámci platné legislativy a na základě vyjádření dotčených orgánů, a tak všechny požadavky z petice bohužel realizovat nejdou. O možnosti napojení lokality přímo na silnici I/3 naše společnost usilovala již od samotné přípravy projektu, tedy od roku 2015. Příslušné orgány státní správy však tuto možnost opakovaně zamítly z důvodu jiných státem chráněným zájmů, především z hlediska zájmu bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Úpravna štěrkopísků již byla posunuta v rámci projednávání záměru v řízení EIA, takže v nynější podobě je od budovy situované u křižovatky silnice I. a II. třídy vzdálena minimálně 150 metrů, od obce Dráchov více než půl kilometru a od obce Řípec více než 1,5 kilometru. Pro další řízení bude použit projekt záměru tak, jak byl finálně projednán v rámci řízení EIA.“

Mluvčí doplnila, že předpokládaná doba těžby je dvanáct let. Nejrozsáhlejší plochy budou po ukončení těžby opětovně zalesněny. V území směrem k řece Lužnici vznikne několik jezer a drobné mokřady.

Co brání kolaudaci dálnice?

Předseda Spolku pro výstavbu D3 a R4 Pavel Eybert připouští, že úsek dálnice Tábor – Soběslav není dosud zkolaudován a to znemožňuje přeřazení silnice I/3 mezi silnice II. třídy. Protože pokud by se tak již stalo, pak by zřejmě dopravní policie neměla s výjezdem vozidel z pískovny na hlavní silnici od Soběslavi na Veselí problém. „Kolaudace dálnice chybí, protože nevyšly hlukové zkoušky například u Plané nad Lužnicí. To má být řešeno dodatečnými úpravami, zejména protihlukovým valem. Vím, že občané nesouhlasí s vedením výjezdu z nového ložiska písku u Dráchova. Myslím si ale, že pokud se občanům a okolním obcím nevyjde vstříc, bude se jejich námitkami prodlužovat vydání stavebního povolení,“ naznačil Pavel Eybert, že úplně bezbranní lidé z okolí nejsou.

Další vývoj sledujeme.