Sítnice je tenká vrstva nervové tkáně na zadní straně oka. Obsahuje miliony světločivných buněk v podobě tyčinek a čípků, které zachycují světlo a mění jej na elektrické signály. Ty putují přes zrakový nerv do mozku, kde složí dohromady obraz. Za poškození sítnice může nejčastěji stárnutí, genetika, úrazy a špatný životní styl.

Mezi nejrozšířenější nemoci sítnice patří věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a diabetický makulární edém (DME), který je specifickou formou diabetické retinopatie, jež postihuje pacienty s cukrovkou. Jestliže mají oba rodiče makulární degeneraci, existuje čtyřikrát vyšší riziko, že nemoc postihne i jejich potomka.

„Pro ostré vidění je nejdůležitější centrální část sítnice, takzvaná žlutá skvrna. Makulární degenerace právě tuto část poškozuje. Potíže se projevují převážně při pohledu do blízka, kdy pacient ztrácí schopnost rozeznat jednotlivé detaily. Uskakují mu písmenka v textu, křiví se linie obkladů v koupelně nebo plaňky v plotu. Důležité je, že onemocnění často začíná asymetricky – tedy postihuje pouze jedno oko. Pokud má pacient druhé oko zdravé, nemusí si změn hned všimnout,“ vysvětluje David Honner, primář očního oddělení Nemocnice České Budějovice.

Odborníci odhadují, že makulární degenerace postihuje každého šestého seniora nad 65 let, ale může se objevit i u lidí po čtyřicítce. Vyskytuje se ve dvou formách – suché a vlhké. Suchá forma je méně zákeřná. Buňkám, které se nacházejí na sítnici při této formě vázne metabolismus, v okolí se hromadí odpadní produkty ve formě takzvaných drúz, zvyšuje se oxidační stres a buňky postupně odumírají.

U vlhké formy si organismus v důsledku nedostatku kyslíku vytváří pod sítnicí nové cévy, které však často praskají a prosakuje z nich tekutina. Při hojení poškozené tkáně pak vzniká jizva, která vede k trvalému poškození žluté skvrny. „Protože je nemoc lokalizovaná pouze na žlutou skvrnu, nepostihuje periferní vidění. Pokud se nemoc neléčí, dojde k poškození centrálního vidění. V konečném důsledku se pacient dokáže orientovat v prostoru, je schopen zaregistrovat projíždějící automobil, blížící se autobus. Už ale není schopen přečíst číslo linky nebo jízdní řád, který má přímo před sebou,“ doplňuje primář Honner.

Centrální část sítnice postihuje také makulární edém. Vzniká v souvislosti s vysokou koncentrací cukru v krvi, a postihuje proto pacienty s diabetem I. i II. typu. Jde o specifickou formu diabetické retinopatie. Retinopatií trpí v Česku přibližně 100 000 diabetiků. Obě nemoci se dají léčit. Lékaři využívají v terapii protilátky proti růstovým faktorům, které zabraňují tvorbě nežádoucích cév, omezují vliv otoků a tendencí ke krvácení. S léčbou je však třeba začít dříve, než dojde k nevratnému poškození sítnice.

Podle lékařů přichází do jejich ordinací přibližně čtvrtina pacientů až ve chvíli, kdy se onemocnění sítnice projeví na obou očích. Málokdo si totiž všimne, že na jedno oko vidí hůř. Až při náhodném zakrytí jednoho oka zjistí, že druhé nefunguje správně.

„V Jihočeském kraji je dlouhodobý problém s nedostatkem očních lékařů. Často se proto setkáváme s tím, že pacienti, které k nám kolegové odesílají, už mají pokročilá stadia nemoci,“ dodává Honner.

Zachytit nemoc včas má pomoci mobilní ambulance, která bude v sobotu 25. října od 10 do 18 k dispozici na parkovišti u hypermarketu Globus v Českých Budějovicích. Zájemci si zde budou moci nechat zdarma a bezbolestně zkontrolovat sítnici pomocí přístroje Aireen využívající AI. „Pomocí digitálních snímků a velmi dobře vytrénovaného AI softwaru dokážeme zachytit drobné změny na sítnici. Aireen umí během několika vteřin snímky zanalyzovat a vyhodnotit, zda jsou na sítnici přítomny znaky VPMD či DME,“ upřesňuje Jiří Kuchyňa, šéf projektu Aireen.

Celé vyšetření probíhá neinvazivní formou, tedy bez rozkapání očí. Na místě budou také oční lékaři, se kterými bude možné výsledky vyšetření rovnou konzultovat. Kontrolu zraku v mobilních ambulancích organizuje společnost Roche s odbornou podporou České oftalmologické společnosti ČLS JEP a České vitreoretinální společnosti.

Příznaky makulární degenerace i diabetický makulární edém dokáže spolehlivě odhalit také jednoduchý domácí test, který se provádí za pomoci Amslerovy mřížky. Jde o jednoduchou čtvercovou síť, uprostřed které je vyznačený jeden bod. Při pozorném pohledu na mřížku a zaostřením na prostřední bod by měl člověk vidět vždy celou mřížku, aniž by se její linky jakkoliv deformovaly. Test je nutné provádět každým okem zvlášť. Mřížka je snadno dostupná zdarma na www.chcividet.cz.

Ivana Šalbabová