Změny ve způsobu ukládání ostatků jsou na místních hřbitovech patrné především podle toho, o jaká místa pozůstalí žádají. V Prachaticích je původní urnový háj zcela zaplněný. Město proto na hlavním hřbitově vybudovalo novou sekci pro další urnová místa. Od loňského roku nabízí také schránky v kolumbáriu – pietní stěně s uzavíratelnými přihrádkami, do nichž se ukládají urny s popelem zesnulých.

„Dlouhodobě je patrný pokles zájmu o klasické hroby. Naopak stále více lidí volí urnová místa nebo schránky v kolumbáriu, které představují jednodušší variantu péče o pietní místo,“ uvedla mluvčí Prachatic Jana Hulešová.

Jedna schránka v prachatickém kolumbáriu pojme až tři urny. Desetiletý pronájem včetně služeb stojí 2 800 korun a obsazena je už více než polovina kapacity. Přesto město zatím hodnotí prostor pro klasické hroby i urnová místa jako dostatečný.

Ve Vimperku stojí na prvním místě zájmu jiná možnost. „Nejvyšší zájem je o rozptýlení ostatků na rozptylové loučce nacházející se na veřejném pohřebišti města Vimperk,“ sdělila za město Petra Láchová.

Za jeden rozptyl město účtuje 800 korun, částka však nezahrnuje poplatky pohřební služby. Také ve Vimperku jsou žádaná urnová místa. Těch v urnovém háji není dostatek a podle Láchové by bylo do budoucna vhodné jeho rozšíření. V pořadí zájmu následují jednohroby.

Obě města tak popisují příklon k formám uložení ostatků, které vyžadují méně prostoru a zpravidla i méně následné péče. Vedle této proměny však na stejných hřbitovech zůstává otázka, kdo se jednou postará o místa, která rodiny pronajímají dnes.

V Prachaticích se nájemné nezměnilo od roku 2002

Zatímco provozní náklady rostou, prachatické nájemné zůstává více než dvě desetiletí stejné. Ročně činí deset korun za metr čtvereční, poplatek za služby je 66 korun. Podle města vychází desetiletý pronájem urnového místa přibližně na 750 korun, u běžného hrobového místa se podle velikosti pohybuje kolem 1 090 korun.

Ve Vimperku platí ceník účinný od ledna 2025. Za urnové místo o rozloze jednoho metru čtverečního stanovuje částku tisíc korun na deset let, za jednohrob o třech metrech čtverečních 1 600 korun a za dvouhrob o šesti metrech čtverečních 2 400 korun. V obou městech se nájemní smlouvy standardně uzavírají na desetileté období.

Údržba společného prostoru přitom zahrnuje mnohem víc než posekaný trávník. Patří k ní péče o dřeviny, odklízení listí a sněhu, odvoz odpadu nebo opravy cest a zařízení. V Prachaticích je letos na údržbu, energie a nakládání s odpady vyčleněno 1,63 milionu korun. Správce se stará také o pietní síň, toalety či nádoby na zalévání.

Ani jedno z měst kvůli Dušičkám nezavádí mimořádná opatření. Údržba podle jejich vyjádření probíhá průběžně během celého roku.

Některým hrobům zůstala už jen jména

Zvláštní kapitolu představují místa posledního odpočinku původních německy mluvících obyvatel. V Prachaticích je většina těchto hrobů podle města již opuštěná. U některých se podařilo dohledat potomky, kteří dál platí nájemné, pravidelnou péči ale nezajišťují. Správce proto alespoň omezuje přerůstání vegetace do sousedních míst.

Zůstávají i rodiny, které za svými předky přijíždějí z větší dálky při svátcích nebo výročích. Podle Hulešové jde už jen o desítky případů. „Zaniklé hroby město neobnovuje. Pokud se na nich dochoval historicky cenný náhrobek nebo kříž a jeho technický stav to umožňuje, zůstává na místě jako připomínka historie a minulých generací,“ vysvětlila mluvčí.

Ve Vimperku se v oddílu spojovaném s německými hroby nachází 205 míst. Tento údaj však nelze zaměňovat za přesný počet německých hrobů na celém pohřebišti – ten město nezná. Podle Láchové o ně nájemci dříve řádně pečovali. S jejich přibývajícím věkem ale někdy neměl údržbu kdo převzít, nájem zanikl a hroby byly prohlášeny za opuštěné. „Bohužel z kapacitních a finančních důvodů není v silách města Vimperk zajistit údržbu a opravu těchto hrobových míst,“ uvedla Petra Láchová.

Dušičky tak na zdejších hřbitovech připomínají také přerušené rodinné vazby. Vedle upravených míst, kam se pozůstalí vracejí, stojí náhrobky, jejichž příběh už návštěvníkům vyprávějí především vytesaná jména.

Někde lze přijít i v noci, jinde se brány zavírají

Kdo se vydá zapálit svíčku ve Vimperku nebo Prachaticích, nemusí návštěvu přizpůsobovat zavírací hodině. Vimperský hřbitov je podle vyjádření města po celé období Dušiček přístupný nepřetržitě, tedy také v noci. Stejnou možnost mají návštěvníci v Prachaticích, kde se podle aktuálního sdělení radnice hřbitov nezamyká. Podmínkou zůstává dodržování hřbitovního řádu a pietního charakteru místa.

Prodlouženou návštěvní dobu výslovně stanovuje hřbitovní řád v Husinci. Na Památku zesnulých, tedy v pondělí 2. listopadu, je zde možné přijít od 7 do 22 hodin. Ve Vlachově Březí jsou pohřebiště přístupná od 7 do 19 hodin nejen v samotný den Dušiček, ale také o předcházející sobotě a neděli. Letos se tak prodloužený režim vztahuje rovněž na 31. října a 1. listopadu.

Ve Volarech zveřejněný řád stanovuje v zimním období návštěvní dobu od 8 do 18 hodin, v Netolicích od 8 do 17 hodin. Případné zvláštní prodloužení pro letošní Dušičky nebylo u těchto dvou měst potvrzeno. Návštěvu je proto vhodné plánovat podle uvedeného běžného režimu a respektovat aktuální pokyny u vstupů na pohřebiště.