Zahájení proběhlo v sále, kde Milan Tejnor představil celý Víkend s hvězdami. Šlo o druhý ročník akce, která od 8. do 10. srpna nabízí rozmanité aktivity. „Teď tu máme astronomickou výstavu, pozorování hvězd, výstavu zřícených hradů, dnes tu bude hrát rocková kapela, v sobotu kapela hrající židovskou hudbu. Na první pohled je to guláš, ale cílem do budoucna je, aby to byl víkend, kam se dá přijít a strávit celý den, aby měl každý možnost vybrat si to, co ho zajímá,“ uvedl.

Poté převzal slovo Štěpán Kovář z astronomické společnosti v Sezimově Ústí. Návštěvníky pozval na noční pozorování meteorického roje Perseid. „Jedná se o náročné pozorování, protože končí ve čtyři hodiny nad ránem a to se nedá jen tak vydržet, zvlášť když výčep bude otevřen po celou dobu. Ale se sebezapřením to dotáhnete do rána,“ poznamenal s nadsázkou.

Představil také dalekohledy připravené k pozorování. Lidé tak mohli sledovat nejen noční oblohu, ale i Slunce. Výstava, rozkládající se na ploše dvou set metrů čtverečních, nabízela k vidění například přístroj, kterým pozoroval zakladatel České astronomické společnosti Jaroslav Štych, či dalekohledy v nálezovém stavu, s nimiž Ladislav Schmied v Kunžaku provedl dvanáct a půl tisíce pozorování Slunce. Zvláštní pozornost vzbudily dva vzácné dalekohledy značky Carl Zeiss Jena, které jsou k vidění pouze do neděle z bezpečnostních důvodů.

Kde se vzal nápad

Nakonec celou výstavu uvedl Petr Bartoš, který návštěvníkům přiblížil historii sezimovoústecké hvězdárny a zrod nápadu vybudovat expozici v Borotíně. Vyprávěl, že v padesátých letech vznikl v Sezimově Ústí astronomický kroužek. Když bylo zataženo a nebylo možné pozorovat oblohu, členové kroužku hledali jinou náplň. Napadlo je, že by bylo dobré postavit hvězdárnu. Už na jaře 1964 začala její výstavba a do roka byla dokončena. V roce 1999 vznikl spolek, jehož založení tehdy symbolicky oslavili grilováním pěti kuřat. Od té doby pořádají různé akce a expedice. Protože bývá často zataženo, začali se členové spolku věnovat také historii astronomie a připravovat publikace.

„Než aby to leželo v krabicích někde v koutě, napadlo nás oslovit okolní muzea a města, kde by mohla mít astronomie nějakou souvislost. Všichni byli nadšení, ale odpověď zněla – nemáme prostor,“ popsal Bartoš. Nakonec si vzpomněli na loňské pozorování Perseid v barokním dvoře Borotín. „Spali jsme na krásné půdě, která nás zaujala, a tak jsme oslovili Milana Tejnora. Ani ne za minutu souhlasil,“ dodal.

Expozice vznikla na půdě bývalého ovčína

Po tomto úvodním představení vyzvali organizátoři veřejnost, aby se přesunula ke schodům na půdu bývalého ovčína. Tam astronom Jan Vondrák a Antonín Švejda z Národního technického muzea přestřihli pásku a slavnostně tak otevřeli výstavu. Návštěvníci si mohli prohlédnout geodetické přístroje a pomůcky, například polární transportér nebo teodolit, ale také astrologické přístroje včetně menších dalekohledů, astronomické kartografie, modelů sluneční soustavy, globusů a dalších exponátů.

„Přijeli jsme, protože děti astronomie zajímá. Vždy si chtěly vyzkoušet dívat se velkými dalekohledy, a tak počkáme i na pozorování Perseid, zatímco my rodiče si poslechneme kapelu. Za mě je to neskutečný kus práce, mapování celé historie a předvést to takhle lidem. Určitě tu nejsme naposledy. Zítra vyrazíme ještě na Galaktickou stezku,“ podělili se o dojmy Natálie a Petr Dušákovi ze Sedlce.

Expozice zaměřená na historii astronomie a geodézie se má v dalších letech rozšiřovat o historii fotografie, filmu a další zajímavosti. Program tohoto víkendu je v přiloženém pátečním článku.