Jak připomněl starosta Bechyně Štěpán Ondřich, na státní svátek 17. listopadu připadají dvě významná výročí. V prvním případě se jedná o 17. listopad roku 1939, od kterého se odvíjí vznik Mezinárodního dne studentstva. Je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Poklidná demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze byla násilně potlačena. Na potlačování demonstrace se podílely i jednotky SS. Při demonstraci byl německým vojákem těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Jan Opletal 11. listopadu zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově. Účastnily se ho tisíce lidí. Následná demonstrace se změnila v protest proti německé nacistické okupaci. V Berlíně za účasti Adolfa Hitlera rozhodli o uzavření českých vysokých škol. V noci z 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde okupanti popravili devět představitelů studentských organizací. Celkem 1 200 zatčených studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg.

„Ještě za války v roce 1941 v Londýně Mezinárodní studentská rada vyhlásila 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva,“ řekl Štěpán Ondřich. „Velkou odvahu mělo i přibližně pět tisíc studentů, kteří v únoru 1948 odmítlo přihlížet nástupu komunistické totality. Studenti se vydali k Pražskému hradu, aby bojovali za záchranu demokracie a vyjádřili podporu prezidentu Edvardu Benešovi. V Nerudově ulici je zbili příslušníci Sboru národní bezpečnosti a prezident je poté nepřijal. Přijal naopak všechny požadavky komunistů a naše republika se na dlouhých 41 let stala totalitním státem. Mnozí účastníci pochodu na Hrad byli vyloučeni ze studia a vězněni. Skončilo období svobody,“ popsal starosta.

„Až neuvěřitelnou odvahu projevil student Filozofické fakulty Karlovy univerzity Jan Palach. Dne 16. ledna roku 1969 se na Václavském náměstí upálil na protest proti sovětské okupaci, kterou schválila vláda komunistické strany. Pak se s ní smířila i rezignující česká společnost. Po dvaceti letech 17. listopadu roku 1989 v Praze vzpomněli studenti v den svého svátku 50. výročí tragických událostí nacistické okupace. Účastníci demonstrace museli projevit hodně odvahy. Volali po svobodě a demokracii. Na více než čtyřiceti tisícový průvod mladých lidí, který směřoval z Albertova na Národní třídu, čekali příslušníci ozbrojených složek komunistické vlády. Studenti byli zbiti, ale nezalekli se,“ pokračoval Štěpán Ondřich. Následovaly stávky a masové demonstrace, které vyvrcholily generální stávkou 27. listopadu. Diktatura padla. Dne 29. prosince byl Václav Havel zvolen československým prezidentem. V následujícím roce se konaly po 44 letech svobodné volby a komunistická strana v nich prohrála. Sametová revoluce, na jejímž počátku stáli studenti, zvítězila. Den 17. listopad 1989 je druhým významným výročím. Připomínáme si ho jako Den boje za svobodu a demokracii.

„Totalita neboli diktatura je podle mého názoru pouze jedna, i když se její podstata zahaluje různými i zdánlivě ušlechtilými idejemi. Bohužel, zažíváme v posledních letech ve světě politicky neklidné období a vleklé válečné konflikty. Zajímejme se o veřejný život, používejme vlastní rozum, nepodléhejme hrubému vulgárnímu chování. Vždyť právě Sametová revoluce, jejíž výročí si dnes připomínáme, je důkazem, že nad lží a nenávistí lze pravdou a mravním chováním zvítězit. Příkladem ať je nám Karel Kryl, u jehož busty se dnes potkáváme. Je zářným příkladem člověka, který se nebál a o problémech hovořil svými krásnými písněmi a verši. Karle Kryle, děkujeme a ať už nikdy neryjeme držkou v zemi!“ zakončil apelem svou řeč starosta Bechyně Štěpán Ondřich. Sklidil aplaus posluchačů.

Pak vystoupil Standa Fuka, který se s Karlem Krylem setkal na začátku 90. let minulého století. „Když jsem se po dlouhé době texty Karla Kryla probíral, zjistil jsem, jak jsou pořád aktuální,“ řekl Standa Fuka. Zahrál na kytaru a zazpíval několik Krylových písní. Zazněla Lásko, Hle, jak se perou, Nevidomá dívka, Morituri te salutant a na závěr Pušky a děla. Mnoho přítomných si písně zanotovalo s ním.

Starosta pak pozval lidi do kinokavárny, kde se hrály Krylovy další skladby. A pozval i na další městskou akci. První adventní zastavení se uskuteční v neděli 3. prosince, kdy v Bechyni rozsvítí v 17 hodin vánoční strom na náměstí T. G. Masaryka.