Do kulturního domu v Branicích se sjeli hráči z Milevska, Strakonic, Borovan, Písku či Bernartic. Velké zastoupení měly domácí Branice. V soutěži tentokrát chyběl David Kukrál, který podobné turnaje pravidelně vyhrává. Jistou naději na vítězství si dělal i Vlastimil Fara z Milevska, který ovládl v loňském roce 1.ročník Milevské šipkařské ligy.

„Hraju osm let. Prapůvodně jsem to viděl v hospodě. Při pivu to tam hráli kolegové z práce. Už tehdy jsem si říkal, že by mě to mohlo bavit. Začal jsem trénovat doma a hraju Milevskou šipkařskou ligu. Tento rok tomu ale nedávám asi to, co bych měl. V loňském roce se mi povedlo vyhrát 1. ročník ligy. Byl to velký úspěch. To už se nezapomene,“ poznamenal Vlastimil Fara z Milevska. V Branicích ho podporovala i manželka, která také hraje šipky a zúčastňuje se milevské ligy, kde rovněž sbírá úspěchy.

Turnaj v Branicích se hraje na jiné šipky než v Milevské šipkařské lize. To byl pro Vlastimila Faru možná trochu kámen úrazu, skončil ve čtvrtfinále. „Pro mě je to velká zkušenost. Steelové šipky létají úplně jinak než klasické softové, se kterými hraji v Milevsku. Sice jsem tady minule obsadil třetí místo, tak dneska to pravděpodobně nepůjde. Jinak musím pochválit organizátory turnaje. Je to perfektně zorganizované. Nikdo tu nikoho nevyrušuje, nikdo nikomu nedělá naschvály. Smekám,“ dodal Vlastimil Fara ještě před vyřazovacími boji.

Za branickou akcí stojí bratři Češkové, Stanislav a Petr. Ti začali turnaj v Branicích pořádat před dvěma lety. K Branicím se přidaly ještě Borovany, kde hráči odehrají tři turnaje, v Branicích pak dva. Během jednoho roku tak nadšení šipkaři absolvují celkem pět turnajů. „Nejedná se o pohárové klání. Je to zatím vždy jednorázová soutěž. Je ale pravda, že o tom do budoucna přemýšlíme. Pohárové klání by mohlo v turnajích udržet konzistentní počet hráčů,“ zmínil Stanislav Češka.

Zájem o šipkové turnaje je poměrně vysoký. Šipky se staly oblíbené poté, co se v posledních letech začaly vysílat i přímé přenosy z velkých turnajů. „Myšlenka uspořádat turnaj vznikla asi za covidu, kdy nebylo co dělat, tak jsme chodili hrát šipky. Sport je to navíc stále populárnější. Začala ho hrát spousta mladých,“ popsal Petr Češka.

Systém turnaje v Branicích byl jednoduchý. Hrálo se ve čtyřech skupinách. Z nich postupovali všichni. Ti nejlepší ve skupinách ale získali výhodu. V úvodním vyřazovacím kole (TOP32) měli výhodu volného losu. Následovalo osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a finále. Nechyběl zápas o třetí místo. Vítěz získal poháry a věcné ceny.

Petr Češka z Branic začal hrát šipky díky televizi, kde sledoval mistrovství světa. „Koukali jsme na to s bráchou. Hodně jsme to sledovali a pak i hráli doma. Zatím se mi docela daří. V Borovanech jsem byl vždycky druhý. Na domácí půdě je to těžší. Člověk se věnuje i organizaci,“ přiznal Petr Češka. „Jak zmínil brácha, sledovali jsme ten sport v televizi. Pak jsme pořídili terč a začali hrát ve dvou. V okolí se moc turnajů na steelové šipky nepořádá, ani v Písku. Co mám zprávy, tak se všude hraje na klasické softové, se kterými se hraje i například Milevská šipkařská liga. Ono hrát tyhle steelové šipky může být organizátorsky trochu náročnější, protože se hody musí zapisovat, zatímco u softových to dělá automat,“ prozradil Stanislav Češka. „Ono se to nezdá, ale je to o spoustě hodin tréninku. Není to jednoduché. Házení není o náhodě. Je znát, když se tomu alespoň jednou týdně věnuji,“ uzavřel Stanislav Češka.

Turnaj v Branicích ovládl David Chvosta ze Strakonic. Na druhém místě skončil Jiří Vaněk a třetí místo obsadil domácí Stanislav Češka. Smutnit nemusel na čtvrtém místě ani Martin Uhlíř. Ve čtvrtfinále pak vypadli Vlastimil Fara, Jan Vavřinec, Petr Šerhant a Martin Buriánek. V osmifinále měli konečnou Jan Souhrada, Lukáš Branžovský, Filip Souček, Karel Vu, Miroslav Pícha, Tomáš Pícha, Marek Janda, Petr Češka. Z TOP 32 nepostoupili Vojtěch Tupý, Tomáš Češka, Jakub Dušek, Jan Jenšík, Adam Hrubec, Eliška Reindlová, Vojtěch Kodad, Lucie Trpiková a Václav Tupý.