„Rekonstrukce stála 45.5 milionu korun, z toho na 70 procent částky město získalo dotaci od ministerstva zemědělství,“ řekl starosta Ondřej Jaroš.

„Kapacita čistírny byla rekonstrukcí navýšena z 1 500 na 3 250 připojených neboli ekvivalentních obyvatel. Původní čistírna byla postavena v roce 1996, takže jsme ji zrekonstruovali po 27 letech,“ doplnil parametry Milan Drda.
Ekvivalentní obyvatel je jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka, který denně vyprodukuje 150 litrů odpadních vod a definované organické znečištění.

Čistírnu odpadních vod projektoval Josef Smažík se svou společností Eko-Eko z Českých Budějovic. „Kromě čistíren odpadních vod projektujeme také úpravny vody,“ zmínil Josef Smažík.

Technoložka společnosti Envi-Pur Simona Tomandlová provedla návštěvníky, kterých se dostavila pěkná řádka, celým provozem čistírny. Popsala jednotlivé technologické součásti a jejich funkci. Začala exkurzi na přítoku znečištěné vody na čistírnu, pokračovala u lapáku štěrku, který byl na čistírně nově vybudován.

„Ve městě je jednotná kanalizace, takže sem přitékají jak dešťové vody, tak splaškové vody z domácností,“ řekla Simona Tomandlová. Představila další části jako odlehčovací komoru, lapák písku, další odlehčovací komoru, dvě linky, denitrifikační nádrže, kde dochází ke snížení koncentrace dusičnanů. „Čistírna je osazena dávkováním síranu železitého k odstraňování fosforu. Síran se dávkuje na třech místech, před rozdělovacím objektem a pak do každé linky,“ popsala Simona Tomandlová. Pak přišla řada na zahušťovací kalovou nádrž a lis na odvodnění kalu.

Na konci čistírny už proudí kanálem vyčištěná voda a odtéká do Chýnovského potoka.