Startovalo se tradičně u křížku pod Dobrošovem na Hrazansku v půl druhé odpoledne. Akci pro děti pořádají dobrošovští dobrovolní hasiči už od roku 2009 a letos se na přibližně dvoukilometrovou trasu vydalo 33 dětí s doprovodem rodičů, ale také babiček a dědečků.

Na začátku se děti zaregistrovaly u dvou večerníčků, kteří měli seznamy všech nahlášených účastníků, takže byli v obraze, kdo už je na trase a kdo ještě dorazí. Zároveň nabízeli dětem občerstvení před pohádkovým pochodem v podobě domácí malinovky a také atrakci – houpacího koně.

Na trase pak čekal například čert s andělem. Úkolem dětí bylo obehrát je v kartách. Hrálo se tu o tři dřepy. Dále nechyběly princezny z ledového království. Tam se skládali sněhuláci a hledaly mrkve. Víly pak zkoušely děti ze zručnosti. Úkolem bylo přejít s míčkem na lžíci překážkovou dráhu a trefit se balónem do koše. Také se vařila kašička u roztomilých myšiček a úkoly přichystali i další dva myšáci. Fintivá myška Minie ukryla v okolí mašle a děti je musely najít. Následovalo stanoviště u Sněhurky a trpaslíka. Ten byl na místě pouze jeden, zato dobře živený, a děti musely ty zbylé v okolí najít.

Účastníci pak došli na tradiční stanoviště Josefky z chalupy, kterou představovala hlavní organizátorka Hana Vošahlíková. Tady děti musely prohodit míček skrz vlkovo břicho a za odměnu si mohly vystřelit na terč ze vzduchovky u hajného Robátka a dostaly vypečenou buchtu. Ale vzduchovku vzali do ruky rádi také tatínkové a dědečkové.

Nechyběla ježibaba i s perníkovou chaloupkou. U ní musely děti nakreslit na papír cestu z bludiště a za to si mohly ozdobit a odnést perníček.

Na kraji Dobrošova čekali husité

Další zastávkou byl husitský tábor. Místní bratr Žižka měl obě oči zdravé, a tak mohl účastníky učit střílet z praku na plechovky od piva. K vidění byly také historické husitské zbraně i část proslulé vozové hradby.

Na předposledním stanovišti čekal Pat a Mat. Děti měly za úkol zatlouct kladivem hřebík do špalku, aby si vyzkoušely, jak se startuje na místní hasičské soutěži Dobrošovské zatloukání, která se koná každoročně před prázdninami. Mohly však otestovat i modernější nářadí v podobě akuvrtačky a do vedlejšího špalku zašroubovat vrut.

Na posledním stanovišti čekal rybář. Tomu vítr odnesl klobouk, a tak zůstal prostovlasý, ale za to s dlouhým knírem. Tentokrát se ryby lovily ze dřevěných necek. Ale to už je prý čtvrtá varianta stanoviště, jak vyprávěl. Původně děti chodily po prkně přímo nad rybníčkem. To se mu zdálo nebezpečné, tak se lovilo z plechové vaničky. Na tu se zase přichytávaly magnety, pomocí kterých se tehdy lovilo. Další rok tedy připravil dřevěnou dětskou vaničku, ve které se kdysi jako malý sám koupal. Ta ale měla špunt a děti mu ho s oblibou vytahovaly a vanu vypouštěly. Velké dřevěné necky se prý zatím jeví jako ta nejlepší varianta, u které už asi zůstane.

V dobrošovské hasičárně na všechny čekalo občerstvení v režii místních hasičů, u kterého si mohli účastnící popovídat o svých lesních pohádkových zážitcích.