Čím jsou podle vás Dražice zajímavé?

Je to krásná obec, výhodně položená jen sedm kilometrů od Tábora. Pracovali jsme na tom, aby se tu stále něco měnilo k lepšímu, takže dnes máme obecní kanalizaci, vodovod, plynofikaci i čistírnu odpadních vod. Obec je kompletně zasíťovaná, aby neměla problém v rozvoji, protože náš územní plán počítá s velkorysým rozvojem, a to i pro průmyslové objekty v části Dražice – východ. V minulém období se upravil park v centru obce, kde probíhají akce jako je pouť nebo setkání v adventu. Jeden čas jsme zvažovali, jestli v Dražicích držet školu. Rozhodli jsme se, že naopak začneme vylepšovat nejen školu, ale i celý areál, který na ni navazuje. Loni se dokončila modernizace školy a sportovní hala za částku 40 milionů korun. Máme tedy moderní školu pro první stupeň, na druhý už děti dojíždějí do Tábora. Loni se také stal novým ředitelem školy Miloš Veselý, který je místní a škola je pro něj srdeční záležitost. Hodně se rozšířila spolupráce školy s obcí, děti se zúčastňují kulturních akcí. Miloš Veselý tomu věnuje hodně volného času.

Chybí Dražicím něco?

Jednou z hlavních priorit je teď domov s pečovatelskou službou, protože ten nemáme. Už ale existuje projekt na jeho stavbu. Koupili jsme pozemek s velkou zahradou nedaleko hřiště. Zbouráme starý dům, který tam stojí a projekt předpokládá, že v novém domě s pečovatelskou službou vznikne 15 až 16 bytů. Jakmile bude vypsána dotace, chceme o ni požádat a věřím, že bychom ji mohli dostat, protože v této oblasti obvykle nabídka převyšuje poptávku. Příští rok bychom chtěli stavět. Pečovatelskou službu pro obyvatele DPS bychom pak objednávali z Tábora.

Mají starší lidé z Dražic zájem o bydlení v domě s pečovatelskou službou?

Ano. Máme tu bytový dům u hřiště, kde někteří z nich bydlí. Přestěhováním by se uvolnily větší byty pro mladé rodiny a senioři získají pěkné nové byty s možností další péče.

Ještě nějaký aktuální záměr obce byste mohl zmínit?

Jedna novinka tu je. Občané projevili přání, aby se v obci oddávalo. Dosud se u nás neoddávalo a teď se ozývají lidé, že by chtěli mít svatbu přímo v Dražicích, v zasedací místnosti úřadu nebo v kostele anebo třeba i v penzionu v sousedním Meziříčí, kde bych je oddal já nebo místostarostka. Chceme v tom lidem vyjít vstříc, tak teď řešíme postup s táborskou matrikou.

Jak se vůbec dá řídit taková poměrně velká obec bez uvolněného starosty?

Dobře. Máme zřízeny výbory, které se pravidelně scházejí a řeší místní záležitosti. Kromě finančního a kontrolního výboru, které se povinně zřizují ze zákona, u nás pracuje ještě výbor sociální, jehož předsedkyní je Renata Samcová, dopravní, který vede Ladislav Lev, sportovní v předsedou Lukášem Stuchlíkem, kulturní v čele s Ivanem Šimákem, výbor pro životní prostředí s předsedou Zdeňkem Novotným a stavební, kde je předsedkyní místostarostka Eliška Pospíšilová. Celkem tedy osm výborů. Předsedkyní kontrolního výboru je Dana Růžičková a finanční výbor vede minulý starosta Stanislav Flígr. Většina výborů je tříčlenná, jen sociální výbor, který řeší péči o naše důchodce, má pět členek.

Myslíte, že vyjde takový způsob řízení obce levněji než uvolněný starosta?

Řekl bych, že ano. Já jako neuvolněný starosta mám odměnu 29 501 korun hrubého měsíčně, neuvolněná místostarostka 26 551 korun měsíčně, předsedové výborů 2950 korun měsíčně a členové výborů 2458 korun ročně.

Jak tyto orgány fungují?

Mě moje firma uvolňuje tak, abych mohl být na obci v pondělí dopoledne, kdy mívám poradu s administrativními a technickými pracovníky obce, těch je celkem pět. Tři se starají o technický chod obce a dvě pracovnice o administrativu včetně účetnictví školy. Ve středu odpoledne pak máme porady s výbory. S místostarostkou se v účasti střídáme.

Co třeba výbory řeší?

Tak například kulturní výbor společně se školou připravuje den dětí, teď aktuálně také třídenní program pro návštěvu z partnerské obce Slovany ze Slovenska, která k nám přijede v létě. Sportovní a kulturní výbor ve spolupráci s turistickou oblastí Toulava připravují stezky pro pěší a cyklisty, kterými chceme otevřít oblast směrem k řece Lužnici a propagovat je v rámci Toulavy. V územním plánu je navržena lávka pro pěší a cyklisty přes Lužnici. Letos předpokládáme zpracování architektonické studie této lávky, oslovili jsme ateliér M.A.A.T. z Tábora. Stavět by se mělo za sdruženou investici, na které by se podílela také obec Dražičky naproti přes řeku, ale chtěli bychom zapojit i další obce v rámci mikroregionu. Lávka může být důležitým spojením, protože další přemostění je až u Harrachovky a v Dobronicích u Bechyně. Cyklostezkou už jsme propojeni západním směrem na Drhovice a řešíme pokračování východním směrem přes Zahrádku a Všechov do Tábora. Tím by se naše oblast otevřela Táboru, protože příjezd po silně frekventované silnici I/19 může být pro cyklisty problém.

Neuvažuje se o obchvatu Dražic?

V územním plánu širšího celku Táborska je obchvat zakreslený. Měl by směrem od Tábora zprava míjet Všechov a severně pak i katastr Dražic, u hřbitova pak přechází na druhou stranu a naopak zleva míjí Drhovice v místech mezi vojenským areálem a obcí. Plán tu tedy je, ale že by se někdy realizoval, tomu asi nikdo nevěří.

Obyvatelé Dražic by si obchvat přáli?

Určitě, protože silnice I/19 rozděluje naši obec na dvě části, přitom počty projíždějících aut narůstají a roste i agresivita řidičů. Na zastupitelstvu se právě zabýváme zřízením úsekového měření, tedy osazením radaru. Nechali jsme si udělat nabídky na toto zařízení, ty se pohybují kolem milionu a půl, to je pro nás vysoká částka. Máme už ale veřejnoprávní smlouvu s Táborem na vyřizování ostatních přestupků, takže budeme hledat řešení i společně.

Je zájem o bydlení v Dražicích a můžete nabídnout nějaké parcely?

Teď žádné parcely nabídnout nemůžeme. Chceme ale připravit parcely v severní části Dražic, mohlo by tam vyrůst zhruba pět nových domů. Zájem o bydlení u nás je dost velký, je to jen kousek do Tábora, máme tu školku, první stupeň školy, poštu, kulturní dům, sportovní areál i sportovní halu, řadu fungujících spolků. Tím nechci říct, že se vůbec nestaví. Zástavba probíhá přirozeně i v intravilánu obce. Jsme raději, když se zastavují prázdná místa uvnitř obce, než aby vznikal satelit za obcí. Z vybavenosti obce nesmím zapomenout na dvě prodejny. Prodejně Flop končil v březnu pronájem našich prostor v kulturním domě. Firma Poggr, která řetězec Flop provozuje, žádala o prodloužení na dalších deset let, ale museli jsme samozřejmě vyhlásit výběrové řízení. Nejnižší nabídku jsme vypsali 463 korun za metr čtverční ročně a dostali jsme se téměř na dvojnásobek. O prostory se ucházela i Jednota Tábor, ale vyšší nabídku nakonec dal Flop. Od dubna bude v těchto prostorách mít smlouvu na dalších pět let.

Oslovila vás také Česká pošta, abyste si převzali její pobočku?

O Poště partner jednáme. Česká pošta nám oznámila, že tu v provozování pobočky pokračovat nebude, ale když jsme viděli výši odměny, kterou za zajištění poštovních služeb nabízí, usoudili jsme, že to může převzít jedině obec, protože nikdo jiný by to za takových podmínek nedělal. Naší podmínkou ale je, že chceme získat do vlastnictví budovu pošty, protože na tu sice kdysi spoje poskytly materiál, ale stavěli ji občané v akci Z. Takže jednáme o výši úplatného převodu a uvidíme.

Jak vypadá spolkový život v Dražicích?

Hlavně bych nechtěl na někoho zapomenout. Jsou tu myslivci, hasiči, rybáři, leteckomodelářský klub, sdružení rodičů při škole, tělovýchovná jednota a také NOM, což je nezávislá organizace mládeže. To asi hned tak někde nemají a u nás jsou mladí lidé opravdu aktivní. Nové vedení NOMu uspořádalo například maškary, to mělo u obyvatel výborný ohlas, stejně jako dětský karneval. Určitě jsou známé i akce dražického Jawa klubu nebo divadlo Dražičtí komedianti. Pak tu máme několik kolonií zahrádek a musím říct, že i se zahrádkáři vycházíme seriozně a zapojují se do života v obci.

A čím se zabýváte zrovna teď?

Dodávkou nových stolů a židlí do kulturního domu.