Na prosincovém zasedání se lidé pohádali, poté se strhla názorová přestřelka na Facebooku a starostka obdržela žádost o svolání mimořádného zastupitelstva. To se uskutečnilo v pondělí 14. ledna. Debata trvala přes dvě hodiny, obyvatelé se opět rozešli v neshodě. Soubor padesátiletých až třistaletých dubů už zřejmě nic nezachrání. S kácením se začne, jakmile ministerstvo zemědělství odsouhlasí dotaci na tuto akci.

Povodně z let 2002, 2012 a 2013 si v obci pamatují téměř všichni. Nejdramatičtější byl zřejmě rok 2002, kdy krizový štáb v Milevsku řešil, jestli hráz řízeně prohrábnout dřív, než se živelně protrhne. Pomáhali hasiči, a kdo měl ruce a nohy. I tak zasáhla obec vzedmutá voda, která na Hrejkovickém potoce ničila až do Velké. I minulé pondělí zaznělo, že v Hrejkovicích se ohrožení případnou povodní týká patnácti stavení, ale dál na povodí jde o 43 obyvatel.

Po poslední povodni v roce 2013 začala firma Schwarzenberků s přípravami opravy hráze. Starostka Kašparová uvedla, že první oficiální jednání o opravě proběhlo v listopadu 2015. Poté začal majitel rybníka připravovat projekt. V roce 2017 požádal odbor životního prostředí na milevském městském úřadu o stanovisko ke kácení stromů. Podle projektu má totiž na vršku hráze vzniknout širší komunikace pro příjezd k obsluze bezpečnostního přelivu. Tvar hráze se změní. S kácením dubů se počítá na návodní i vzdušné straně stávající hráze. Ta vykazuje koeficient stability 1,1. Pod jednotkou už jde o havarijní stav- Cílem opravy je dostat se na koeficient 1,25 v souladu s evropskou legislativou.

Jelikož je Hrejkovický rybník starý asi 500 let a nejstarší duby mají kolem 300 let, původně podle všeho stromy na hrázi nestály. Projektant Tomáš Pecival zmínil, že současné opravy hrází rybníků v České republice vlastně napravují mylnou představu předků, že vysazené stromy svými kořenovými systémy hráze zpevní. „Ve skutečnosti ale vyvrácení tak velkých stromů – například větrem – hráze ohrožuje a i pod zemí uhníváním starých kořenů vznikají spáry pro průsaky hráze,“ uvedl projektant.

Dnes se podle něj u dvaceti procent nových staveb hrází v republice stromy zcela odstraňují a u sta procent těchto akcí se kácí větší část. Přítomný Petr Kunce z Agentury ochrany přírody a krajiny z Českých Budějovic ale poukázal na Třeboňsko, kde tamní Chráněná krajinná oblast vydává ke kácení zamítavá stanoviska a stromy na hrázích zůstávají. Projektant Pecival oponoval, že nikdo už nemluví o problémech, které to způsobuje.

Část obyvatel Hrejkovic vyčítá starostce Haně Kašparové, že souhlas s kácením vydala. Je to v její kompetenci v přenesené působnosti státní správy, zastupitelstvo o této věci nerozhoduje. Starostka se bránila, že zastupitele o vývoji situace pravidelně informovala, a kdyby občané na zasedání chodili, tyto informace by měli také.

Žádost o povolení kácení přišla na Obecní úřad Hrejkovice loni v září, Městský úřad Milevsko vydal souhlasné stanovisko ke kácení už v září 2017. Loni 25. října pak vydal investorovi stavební povolení. Jelikož se na vydání stavebního povolení čekalo přes osm měsíců, firma Orlík nad Vltavou bez něj nemohla získat dotaci a do odsouhlasení dotace nemůže opravu zahájit.

Souhlasné stanovisko s kácením vydal na odboru životního prostředí Ondřej Feit, který tam už nepracuje. Nařídil náhradní výsadbu padesáti stromů, které mají být vysázeny při patě hráze. Jeho nástupkyně Ludmila Komárková – shodou okolností z Hrejkovic, má svému předchůdci za zlé, že si nevyžádal stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny a nepožadoval posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. „Já bych to určitě udělala,“ konstatovala Ludmila Komárková.

Podle toho, jak na shromáždění vystupoval zástupce Agentury ochrany přírody Petr Kunce, jeho názor by zněl – hledat řešení se zachováním stromů. Jenže teď už je pozdě. Těsně před svým odchodem z radnice do funkce uvolněné starostky Opařan podepsala 25. října bývalá vedoucí odboru životního prostředí Andrea Rucká za vodoprávní úřad i stavební povolení. Starostka Hrejkovic pak s přihlédnutím k těmto stanoviskům 19. listopadu vydala o kácení rozhodnutí.

Na shromáždění od projektantů akce zaznělo, že pokud by tak neučinila a k opravě hráze nedošlo, mohla by obec nést zodpovědnost za případné škody při příštích povodních. Povodňová vlna při protržení hráze může zasáhnout území do vzdálenosti osmnácti kilometrů. „Mezitím u nás na obci byla třikrát kontrola z oblastního inspektorátu životního prostředí v Českých Budějovicích. Kontrolovali, jestli správní proces proběhl v pořádku, jinak by jej napadli. Žádné pochybení ale neshledali,“ dodala starostka.

Lidé se hádali o tom, jestli o kácení mohli či nemohli v předstihu vědět. Proti kácení se ozývali i lidé v záplavovém území. Jeden tábor se zlobil, že celá věc s kácením vyplynula na povrch až loni koncem roku, druzí oponovali, že o tom vědí už minimálně dva roky a že stačí se o veřejné věci zajímat. I zastupitelka Helena Černá namítala, že zápisy ze zastupitelstva nic takového neobsahují. Na internetu však zápisy nejsou. Starostka připustila, že od loňského května je přestala kvůli GDPR zveřejňovat. „Než bych půl zápisu začerňovala, rozhodli jsme, že zápis nebudeme vyvěšovat na internet a kdo chce, může do něj přijít nahlédnout,“ popsala starostka neobvyklou praxi. Projektant Pecival podotkl, že neznalost neomlouvá.

V odpůrcích kácení, kteří se se ztrátou vzrostlé dubové aleje nemohou smířit, přetrvávají pochybnosti, zda na stole nemohl být návrh i jiného řešení opravy hráze, který by umožnil stromy zachovat. „Můžete mě ukamenovat, ale beru to rozhodnutí na sebe, aby se opravou hráze ochránil majetek a životy lidí,“ řekla starostka.

Mladá maminka Anna Komárková, která celou debatu absolvovala i s malou dcerkou, řekla v závěru besedy Haně Kašparové: „Je mi to líto. Možná budete v historii obce starostkou, která rozhodla, že tu zmizelo krásné místo.“

Setkání už vlastně nebylo k ničemu. Odpůrci kácení prohlásili, že to byla komedie a ti smíření pro změnu řekli, že už se nedá nic změnit a celou debatu jen museli přetrpět. Zástupci obce s investorem opravy vyjednali malou náplast. Kácet se nebude osm stromů na straně hráze u dětského hřiště.

Aktuálně krajský úřad rozhodnutí starostky o kácení stromů pozastavil, což oponentům vlilo trochu naděje. Jenže kraj pouze chce, aby starostka své rozhodnutí doplnila – napříkad o obvody stromů a čísla parcel, a pak rozhodne o podání proti tomuto rozhodnutí. Podáními proti výrokům odboru životního prostředí milevské radnice už se zabývat nebude, neboť byla vydána už v roce 2017.