Titulem kulturní památka se od loňska pyšní Žďákovský most na Písecku, který spojuje břehy Orlické nádrže od roku 1967. V době svého vzniku byl největším prostým plnostěnným ocelovým obloukovým mostem nejen v Čechách, ale i na světě a mezi největší a nejznámější ocelové obloukové mosty na světě patří dodnes. 

Nemovitou kulturní památkou je nově také kamenný klenutý most ze čtvrté čtvrtiny 19. století v Cizkrajově na Jindřichohradecku. „Je hodnotným autenticky dochovaným příkladem dopravní technické stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu,“ uvádějí památkáři.

Na seznam kulturních památek se dostala i kaple Českobratrské církve evangelické postavená podle projektu architekta Matěje Blechy, která byla vysvěcena 28. září 1906. Budova stojí na pravém břehu Nežárky poblíž Mertových sadů v Bratrské ulici v Jindřichově Hradci.

A na Jindřichohradecku se nachází i další skvosty. Jedním je venkovská usedlost čp. 43 v Hamru-Koskách, autenticky dochovaný areál venkovského statku z doby přestavby v první třetině 20. století, druhým drážní věžový vodojem postavený roku 1902 ve Slavonicích. „Je posledním dochovaným objektem svého druhu na regionální železniční trati mezi Kostelcem u Jihlavy a Slavonicemi,“ připomínají památkáři.

Za kulturní památku byla loni prohlášena také usedlost čp. 1 spolu se sousedním areálem čp. 3 v Chlumci, části obce Krnín, na Českokrumlovsku. „Patří k nejstarším dokladům venkovské architektury na území Čech a tvoří významnou součást původní urbanistické struktury obce Krnín, která vznikla ve vrcholném středověku,“ informuje Národní památkový ústav.

Zachovalý soubor židovských domů podávající svědectví o blízkém soužití židovské a křesťanské kultury a zároveň jedna z mála dochovaných připomínek židovské obce se nachází v Hluboké nad Vltavou. Část židovské čtvrtě – dům čp. 7 s ohradní zdí a bránou a dům čp. 8 s modlitebnou je kulturní památkou od loňského dubna.

V říjnu byla prohlášena kulturní památkou také Zátkova vila v Českých Budějovicích. „Vila z 30. let 20. století od pražských architektů Josefa Šlégla a Jaroslava Stránského je hodnotným příkladem reprezentativního sídla, jehož stavebníkem byl průmyslník a národohospodář Miroslav Zátka. Zároveň je kvalitní ukázkou progresivních proudů v architektuře v době první republiky. V jižních Čechách je Zátkova vila jednou z nejhodnotnějších modernistických staveb první poloviny 20. století,“ podotýká Národní památkový ústav.