Ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář měl opět připraveno pár zajímavostí: „Když se podíváme do historie modelářství, tak překvapivě zjistíme, že model auta se ve světových dějinách objevil daleko dříve, než existovalo opravdové auto. Bylo to v roce 1681, čili za panování Ludvíka XIV., kdy jezuitský misionář Ferdinand Verbiest, který tehdy působil v Číně, se rozhodl, že věnuje čínskému císaři dárek. Sestrojil malý vozíček, kde byl lihový kahan, nahoře byla malá vrtulka. Tepelné proudy roztočily vrtulku a celé to bylo zpřevodované různými ozubenými koly a ten vozíček sám jezdil. Říká se, že čínský císař z toho byl úplně paf.“

„Pak trvalo zhruba dvě stě let, než německý technik Karl Friedrich Benz sestrojil první spalovací motor. Odsud už byla přímá cesta k automobilům běžného druhu a zároveň také k modelům automobilů. „První modely automobilů z konce 19. století nebyly žádné předměty pro děti na hraní. Jednalo se o velice drahé předměty zdobené zlatem. Jednalo se o etue na cigarety, které se dávaly na stůl. Dá se říct, že šlo o pánské drahé šperky. Tím, že byly drahé, tak si je nemohl dovolit úplně každý. Výrobci brzy zjistili, že za tyhle předměty chtějí hodně peněz, a proto nemohou získat tolik financí, aby je to uživilo. Chtě nechtě se museli zaměřit na širší klientelu a výrobky musely být levnější,“ pokračoval Vladimír Šindelář. Dodal, že už na přelomu 19. a 20. století se začaly využívat materiály jako lepenka nebo pocínovaný plech, který byl dostupný, laciný a daly se z něj předměty tvarovat. Používaly se i nejrůznější odpadové materiály. Spousta částic se vyráběla například z plechových víček od konzerv. Pohony modelů aut byly trojí. Na pružinu, na setrvačník či tepelnou energii.

Nejslavnějším městem, kde vznikaly modely, byl německý Norimberk. Byl dlouhou dobu považován za středobod výrobců hraček a před 1. světovou válkou tam jedna z firem, která se zabývala hračkami, zaměstnávala až pět tisíc lidí. „Nesmíme zapomenout na dalšího slavného výrobce, německou firmu Theodora Friedricha Wilhelma Märklina. Ta sice vyráběla nejdříve vláčky, ale když se začaly vyrábět skutečná auta, tak se firma vydala i tímto směrem. Co se týká naší země, tak my jsme zaspali. První továrna na výrobu modelů se v Praze objevila až v roce 1930, čili poměrně pozdě. Jednalo se o firmu, která se jmenovala Husch. Popravdě musíme přiznat, že tato firma po čtyřech letech  zkrachovala. Od ní se ale oddělila celá řada drobnějších výrobců a tím modely nepřestaly,“ popsal Vladimír Šindelář. Za 2. světové války se začaly hodně vyrábět vojenské modely. Jejich výroba byla ale v roce 1942 pozastavena z moci úřední. Válka potřebovala veškeré materiály pro ryze vojenské účely. Až po roce 1945 se znovu výroba rozběhla.

Hostem vernisáže byl také milevský radní Martin Kupec, autor knih z oblasti automobilismu a také připravované knihy, která se bude věnovat značce Tatra. „Kdybych to měl vyjádřit jedním slovem, tak ta výstava je především pestrá. Jsou tu modely různých výrobců, různých měřítek a jsou tady i sbírky různě tematicky zaměřené. Na této výstavě si přijde na své nejenom každý sběratel, ale každý fanda modelů. Jsou tu hasičská auta, osobní auta, policejní auta, sportovní auta a jsou historické matchboxy z konce padesátých a šedesátých let. Je na co se dívat,“ shrnul Martin Kupec. Ten na úplný závěr zmínil i úryvek z třicet let staré knihy Království automobilových modelů od autora Milana Poláka. „Základní pravda platí pro sběratelství automobilových modelů stejně jako v mnoha jiných sběratelských oborech. Úroveň sbírky neurčuje množství modelů, ale jejich kvalita a výběr. Ani tisíce náhodně shromážděných artefaktů se nevyrovná počtem kusů malé, ale tříděné a systematicky budované sbírce,“ uzavřel Martin Kupec.

Vernisáž zpříjemnila i hudba a pak už se návštěvníci vydali obdivovat obsah vitrín. Malou ochutnávku nabízíme, je ale ve srovnání s počtem exponátů výstavy skutečně jen malá.