Kolik komunálního odpadu se sveze ročně v Milevsku na skládku?
Z nádob občanů a z domovních kontejnerů svezeme ročně na skládku 1130 tun. Do tohoto množství nejsou zahrnuty odpadkové koše.

Nová legislativa stanoví pro letošní rok 200 kilo směsného odpadu na hlavu občana jako maximum, kdy obec může ukládat na skládku za sníženou sazbu. Vejde se Milevsko do tohoto limitu?
U nás vychází necelých 153 kilogramů na občana, konkrétně 152,6 kilo. Takže se v Milevsku třídí velmi slušně a i když zmíněný limit na hlavu bude do budoucna každý rok o 10 kilogramů klesat, tedy v roce 2022 už bude činit jen 190 a v roce 2023 jen 180 kilogramů, my zjevně ještě máme rezervu. Tím by na nás zpřísněné sazby za skládkování dopadnout neměly.

Projevila se na množství odpadu epidemie koronaviru?
Ano, množství komunálního odpadu v domovních nádobách mírně narostlo, protože před epidemií bylo ještě nižší – jen 145 kilogramů na hlavu občana ročně. Předpokládám, že zvýšení na zmíněných 152,6 kilogramu ovlivnil fakt, že řada lidí pracovala z domova systémem home office.

Firemního odpadu tedy v covidové době naopak ubylo?
Ano, můžeme to sice posuzovat jen u těch firem, kde odpad svážíme my, ale tento trend tam vidíme a z toho tedy vychází můj odhad. Abychom ale byli schopni říct nějaká přesnější data, to bychom potřebovali informace z delší časové řady.

Dá se tedy říct, že v Milevsku lidé třídí?
Když započteme domovní odpad a sběrné dvory, je vytříděno víc jak 50 procent z veškerého vznikajícího odpadu. Milevsko se tím opakovaně umísťuje na předních příčkách v soutěžích v třídění odpadu a i za loňský rok bylo třetí mezi jihočeskými města nad 7000 obyvatel. To je velmi dobrý výsledek.

Myslíte si, že by mohl jiný způsob výběru poplatku za odpad, než je paušál, motivovat k ještě lepšímu třídění? Třeba vážení odevzdaného odpadu?
Systém vážení popelnic má svá pro i proti. Někde to zkoušejí, poznatků ještě není tolik. Občany možná může vážení motivovat, ale pro nás jako provozovatele systému to vychází tak, že co by se ušetřilo na množství odpadu, to se vydá na větší administrativní náročnost a evidenci. Navíc nejsme na vážení vybaveni. Náš nynější popelářský vůz vážení neumožňuje a investovat do přestavby vozu, který je z roku 2013, by nebylo efektivní. Vážení by tedy znamenalo koupit nový vůz a očipovat všechny popelnice. Pořád bychom ale stáli před problémem, že v Milevsku žije hodně lidí ve velkých bytových domech, například na Píseckém předměstí mají dva domy společný šestikubíkový kontejner, a tam nejsme schopni zajistit spravedlivé rozúčtování odevzdaného odpadu mezi jednotlivce. Čekáme tedy na zkušenosti z jiných měst, někde takhle řeší jen určité lokality, kde má každý rodinný dům svou nádobu.

Jaké máte zkušenosti s využíváním sběrných dvorů?
Sběrné dvory jsou v Milevsku dva. Jeden v Dukelské ulici, který je otevřený třikrát týdně, a pak u skládky v Jenišovicích, který je v provozu současně se skládkou a je tam i možnost ukládání více druhů velkoobjemového nebo nebezpečného odpadu. Jak jsem už zmínil, teď v době covidové epidemie lidé víc nakupují a čas od času se stane, že se někomu nechce stříhat kartony na menší kusy, které by se vešly do kontejneru na papír, a položí nám někam velké kusy. Nebo se nám objevila před sběrným dvorem v Dukelské ulici celá sedací souprava, v sobotu dopoledne, kdy je přitom v provozu sběrný dvůr v Jenišovicích. Stačilo popojet.

Existují ještě nějaké další komodity, které by se daly třídit a v Milevsku zatím na ně sběrná místa nejsou?
Tak tím se zabývá spíš odbor životního prostředí. Myslím, že tříděné komodity jsou pokryté. Za nás jen mohu říct, že do žlutého kontejneru se společně dává plast, kov a tetrapak a zatím to vychází tak, že se stále vyplatí u nás ve Službách obsah těchto žlutých kontejnerů dotřídit, než přidávat samostatné kontejnery a jet samostatná svozová kolečka pro další druhy odpadu.

Milevsko bylo v minulosti ve výhodě, protože mělo vlastní skládku. To už ale údajně neplatí?
Ano, města, která měla na svém katastru skládku, byla osvobozena od úhrad za ukládání. To už ale od letoška neplatí. Všechny obce nyní musí platit za uložené tuny odpadu. Poplatek vypočítává Státní fond životního prostředí a vybírá ho Celní správa. Tam, kde obce mají skládku v katastru, se o výnos z výběru dělí Státní fond životního prostředí s danou obcí. Takže se nám vlastní skládka na území města kompenzuje, ale už jen částečně.

Na jak dlouho ještě kapacita skládky v Jenišovicích stačí a počítá se s jejím rozšiřováním?
Kapacita se odhaduje minimálně ještě na dva roky. Skládka určitě nestačí do roku 2030, kdy má obecně skončit skládkování odpadu. S výstavbou další kazety na odpad už se nepočítá, takže pracujeme na tom, jak dál. V úvahu připadá překládání, svoz na jinou skládku, zatím nejsou možnosti pro spalování, protože spalovna českobudějovické teplárny má být otevřena v roce 2029. Minimálně na několik let budeme muset najít nějaké řešení. V republice jsou zatím pouze tři spalovny – v Praze, Brně a Plzni, a všechny jsou kapacitně vytížené.

Na posledním zastupitelstvu zaznělo, že Služby pracovaly pro město podle letitých smluv, jejichž finanční objem se dlouho neměnil. Tím se nedostávaly peníze na růst platů a Službám začali lidé odcházet k jiným firmám. Je to pravda?
Je. Díky pochopení vedení města a rady města se nám daří dohodnout aktualizaci smluv na služby vykonávané pro město, které byly 12, někdy i 15 let beze změny. Každý si jistě umí představit, jak za takovou dobu vzrostly materiálové náklady. Skutečně to vedlo k tomu, že jsme ve mzdách přestali být konkurenceschopní. Máme problém najít řidiče nákladních aut, tři nám odešli ke Správě a údržbě silnic, kde jim nabídli lepší platové možnosti. Narovnání smluv s městem nám umožní zvýšit platy. Máme za sebou kolektivní vyjednávání s odbory a s podpisem kolektivní smlouvy čekáme na schválení rozpočtu města na příští rok. Pokud jej zastupitelstvo schválí v navržené podobě i s objemem prostředků pro naši společnost, umožní nám to navýšit mzdy v průměru o 2500 korun na zaměstnance.