Centrálně zásobována je část města s milevskými sídlišti, sportovišti, 2. základní školou, domem s pečovatelskou službou nebo budovou městského úřadu v Sažinově ulici. Dálkové teplo odebírá většina společenství vlastníků ve zprivatizovaných bytových domech. V centru města Milevsko pro své objekty využívá plynové kotelny. Tam se cena zvýší jen nepatrně o 0,34 procent. Letos činí 899,32 korun za Gigajoul bez DPH, příští rok to bude 902,38 korun.

Starosta Milevska Ivan Radosta konstatoval, že v Milevsku zůstávají ceny tepla příznivé – jsou menší než v Písku (letos 1221 Kč/GJ bez DPH), Strakonicích (1187 Kč/GJ bez DPH), Kaplici (1210 Kč/GJ bez DPH) i než v Českých Budějovicích (913 Kč/GJ bez DPG). „Levnější teplo je v Táboře, kde cena bez DPH letos činí 899 korun za Gigajoul,“ uvedl starosta.

Milevsko ale společně se svým dodavatelem dálkového tepla ze ZVVZ stojí před velkou investicí jednak do nového kotle a kogenerační jednotky a jednak do obnovy rozvodů. Připravují vytvoření společného podniku pro zásobování teplem a nyní hledají partnera, který by zajistil financování. Na posledním zasedání zastupitelstva před komunálními volbami 7. října se probíral návrh dalšího postupu. Zatím podepsaly v červenci memorandum o budoucí spolupráci město a společnost ZVVZ. Zastupitelka Ivana Stráská upozornila, že investor, který má dodat kapitál, přichází do města vydělat, čili je potřeba počítat s tím, že se vložené investice později projeví v ceně tepla. Michal Herma, který je za město součástí jednacího týmu, potvrdil, že hájit zájmy odběratelů v budoucnu snadné nebude. Podrobněji se této diskusi budou věnovat příští Milevské noviny.