Dendroložka Radka Frydrychová označila lípy ze cenné, podle ní by se kácet neměly. Statik navrhl tři možné postupy stabilizace hřbitovní zdi, přičemž jedno umožňuje lípy zachovat. Na vyjádření odboru kultury a památkové péče krajského úřadu se nyní čeká. V letošním období vegetačního klidu už se ke štěstí lip případné kácení nestihlo.

Vedoucí odboru investic a správy majetku města Michal Herma připomněl, že město je povinno dodržovat i další zákony. „My máme také povinnost nenarušovat pietní místa a pohřebiště. Neměly by tam zasahovat kořeny, za nakloněnou hřbitovní zdí je zřejmé, že už je narušená i stabilita náhrobních kamenů. Jeden náhrobek se musel sundat,“ popsal Michal Herma. Nemusí přitom jít jen o stabilitu náhrobků, ale také o prorůstání kořenů přímo do hrobů.

Nahlas to sice nikdo nevyslovil, ale město je zřejmě ve střehu po letitém soudním sporu s majiteli hrobu na milevském hřbitově, kteří město zažalovali kvůli zatopení hrobu, kde je uložen jejich syn. Nepříjemnost se stala spouštěčem investiční akce odvodnění hřbitova, která byla velmi nákladná. Co ale se stromy a prorůstáním kořenů do hrobových míst?

Hřbitovy bez stromů?
Stromořadí a zeleň jsou součástí hřbitovů téměř ve všech obcích. Michal Herma řekl, že se pokoušel zjistit u Sdružení pohřebnictví České republiky, jaký je správný postup. „Sdružení pohřebnictví žádné jednotné stanovisko nemá. Každá obec to řeší jinak, někde poblíž stromů vyhlašují zákaz pohřbívání,“ řekl Herma. V případě Milevska by asi byla na stole otázka, zda u hřbitovní zdi byly dřív hroby nebo stromy. Lípy mají být minimálně stoleté.

Také redakci potvrdilo Sdružení pohřebnictví ČR, že jednotná metodika v této věci neexistuje. „V různých městech je to různé. Někdy stromy v případě problémů kácejí, jinde mají přednost stromy a město majitelům postižených hrobů na své náklady hroby přestěhuje na jiné místo,“ uvedli v ostravském Sdružení pohřebnictví ČR. V jiných kulturách a jiných zemích existují i hřbitovy bez stromů. Ty pak podobné problémy neřeší.

Milevským správcem hřbitova je firma Kamenictví Jaromíra Novotného. Jaromír Novotný konstatoval, že stromy jsou v České republice takřka na všech hřbitovech a pokud by se majitel hřbitova chtěl vyhnout prorůstání kořenů, to by se nepohřbívalo skoro nikde. „Když hrobník kope nový hrob, prostě mu nezbyde než kořeny přesekat,“ řekl Jaromír Novotný. Na problém s padajícími náhrobními kameny a nestabilní zdí podle něj upozorňuje už dvacet let. Teprve loni se věc začala řešit.

Pokácet, nebo zachránit?
Jeden z návrhů statického řešení, které dostala na stůl rada města Milevska, pracoval s metodou takzvaného odclonění, kdy se kořeny rostoucí nežádoucím směrem osekají a odborně zaslepí. Strom se tak může zachovat. „Náklady jsou v tomto případě výrazně vyšší,“ připustil vedoucí odboru Michal Herma. Jelikož se ale současně mluví o náhradní výsadbě u hřbitovní zdi, odpovídal i na otázku, zda za sto let nebudou potomci stát před stejným problémem, až náhradní stromy vyrostou. „Náhradní výsadbou by mohly být stromy v koších, ale ani to není právě levné,“ podotkl Herma.

Proč se s předložením materiálu do rady města na začátku února spěchalo a rada nevyčkala na postoj komise životního prostředí, která se scházela za pár dní, vysvětloval Michal Herma tím, že komise už se vyjadřovala loni. Na nynějším zasedání své negativní stanovisko k pokácení lip zopakovala.

„Nám šlo o to, aby rada města řekla, ke které variantě řešení se přiklání a se zvolenou variantou bychom pak žádali o stanovisko památkářů krajského úřadu,“ tvrdí Michal Herma. Materiál ale nebyl v řádném programu rady města, dodával se až na stůl a to vzbudilo u radní Ivany Stráské pochybnosti. Zdůraznila, že bez stanoviska památkářů nelze rozhodovat o žádném řešení a materiál byl z jednání stažen.

Teď se na postoj krajského odboru kultury a památkové péče ke kácení nebo zachování lip u hřbitovní zdi čeká.