Obděnice mají krásný kostel s románskými prvky, je v něm i hrobka, kterou si tam nechal slavný rybníkář Rožmberků Jakub Krčín ještě za svého života postavit. Dodnes se neví, jestli je v ní skutečně pohřben. Za Jakuba Krčína bývaly Obděnice městysem, dnes spadají správou pod Petrovice. 

Hasičský sbor zde byl založen v prosinci 1887, impusem se stal požár domu č. 11. Domy byly tehdy dřevěné, střechy doškové, požáry se proto šířily rychle. Návrh na založení sboru dal řídící školy František Tůma. Sbor zažil těžká období, jedno za první světové války, kdy narukovali téměř všichni jeho členové, další po druhé světové válce, kdy se obec kvůli nedostatku práce téměř vylidnila. Hasiči se ale udrželi. 

Na sobotu 24. června připravili nejen příjemný program pro připomenutí své historie, ale i několik ukázek. V jedné předvedly požární útok děti a další demonstrovala divákům, jak se hasilo kdysi. Neexistovala žádná hasičská zbrojnice, příslušníci sboru měli součásti technického vybavení doma, a tak když zazněl signál poplachu, vybíhali z jednotlivých stavení i s potřebným náčiním a běželi k požáru. Přesně to předvedli i v historických uniformách obděničtí hasiči během oslavy. Hadice rozvinuli směrem ke kostelu a dali najevo, že jsou kdykoliv připraveni vzácnou památku ochránit. 

Na oslavě byla také předána tři hasičská vyznamenání okresního sdružení hasičů – za příkladnoou práci strojníku Jaromíru Pilíkovi a dále čestná uznání hospodáři Petru Vanišovi a Josefu Čihákovi staršímu, který přes 20 let vykonával funkci jednatele sboru. Ten má dnes 50 členů a také děti. 

Velkému zájmu se těšila výstava historických fotografií z minulosti sboru i obce. Připomínala také, že z tohoto kraje pocházeli členové odbojové skupiny Černý lev 777, kteří po roce 1948 podnikali útoky na komunistické sekretariáty a funkcionáře. Podnikli i útok výbušninou na milevský sekretariát KSČ, kde zahynul policista Josef Skopový. Za to dostali po dopadení tresty smrti Bohumil Šíma z Kojetína, Jaroslav Sirotek z Radešic a Jiří Řezáč právě z Obděnic. Tato historie je v kraji stále živá, jak stálo napsáno na výstavě – žijí ještě ti, kteří je milovali, i ti, kteří je udali… V Milevsku se ovšem tato část historie nevnímá vždy tak jednoznačně, neboť tam byla i nevinná oběť tohoto protikomunistického odboje.

Faktem je, že po popravě tří mladých mužů a uvěznění řady jejich dalších spolupracovníků začaly první snahy o odtržení od milevského kraje. Hlavním impulsem ale bylo, když se začalo mluvit o přeložení školní příslušnosti z Petrovic do Chyšek a pošty z Petrovic do Hrazánek, „které byly hodinu cesty daleko“ – stojí v pamětní knize. Dnes je to autem čtvrthodinka. Tedy obvykle – momentálně je uzavřen most u Kojetína a musí se používat objížďka.  

Výstava dala jednateli hasičů Petru Čihákovi zabrat. „Ještě před čtrnácti dny jsem měl navzdory výzvám pět fotek. A dva dny před slavností mě lidi najednou zaplavili fotkami, že jsem skoro nespal, abych to všechno naskenoval a připravil,“ mohl si ale na úspěšné výstavě oddychnout, že se vše nakonec stihlo a povedlo.