Odbor životního prostředí a zemědělství se soustředí na úpravu prostoru, odstraňuje náletové rostliny a prořezává houštiny, aby prasata neměla vhodná místa k úkrytu. „Zároveň apelujeme na občany, aby nevyhazovali ovoce za plot a odstranili možné zdroje potravy v blízkosti obydlí. Doporučujeme také zkontrolovat oplocení svých zahrad,“ uvedl starosta Nogrády, podle kterého je nejúčinnějším opatřením cílený odstřel: „Jednáme s myslivci a vyzýváme je ke zvýšenému lovu.“

Lesy města Český Krumlov, jako uživatel honitby Český Krumlov–Dubík, v mysliveckém roce 2025 v období dubnu až září ulovili 37 kusů černé zvěře všech věkových kategorií. „Přesto stavy stále přesahují dlouhodobě únosnou hranici, a proto budeme v odlovech pokračovat. Vzhledem k velkému množství lidí pohybujících se v honitbě jsme zvolili individuální způsoby lovu, které nám umožňují pružně reagovat na pohyb zvěře během roku,“ říká Michal Ficek, jednatel Lesů města Český Krumlov.

Intenzivní naháňce se věnuje také Myslivecký spolek vlastníků Lázy Spolí. „V posledních dnech se nám podařilo ulovit osm kusů černé zvěře. Naháňky budou pokračovat i nadále,“ dodal Zbyněk Petráš, předseda spolku.

„Útoky divočáků na lidi jsou vzácné. Přesto žádám občany, aby byli obezřetní,“ upozorňuje starosta. Zvlášť oopatrní by měli být majitelé psů, kteří by je neměli nechat volně pobíhat a v případě setkání s prasetem se vyhnout zvířeti velkým obloukem.

Při setkání s divokým prasetem mají dát lidé o sobě vědět.  V lese je třeba chodit tak, aby člověka zvířata zaznamenala dříve, než se k nim přiblíží. Křupání větví pod nohama nebo hlas obvykle stačí k tomu, aby divočák utekl. Současně se lidé nemají k praseti přibližovat a pokud jej spatří, zachovat klid, ustoupit a nechat zvíře odejít. Útočí pouze tehdy, když se cítí ohroženo a nemá možnost úniku.

Prase, které se chystá k útoku, naježí štětiny na hřbetě a může cvakat špičáky, mlaskat či chrochtat. Pokud by k útoku přece jen došlo, je třeba se snažit dostat na vyvýšené místo, například posed, krmelec nebo strom.

Je běžné, že na podzim, po skončení sklizně, se divoká prasata stahují z lesů a polí blíže k lidským obydlím, hledají potravu, například červy nebo hlodavce. Divoká prasata nejsou agresivní, protože bachyně nyní nemají mláďata, přesto město prosí o zvýšenou opatrnost. S příchodem prvních mrazů se zvířata přirozeně vrátí zpět do lesů.

Petra Nestávalová