Starý jilm napadl s velkou pravděpodobností podkorní hmyz bělokaz, strom bohužel uschl a pracovníci specializované firmy ho nedávno pokáceli. Na místě po něm zůstal jen velký pařez. „V Palackého sadech jsme na trávníku ponechali části jeho kmene, které zde budou sloužit jako biotop pro vývoj zajímavých druhů hmyzu, vázaných na odumřelé dřevo. Obecně nám mrtvé a pro vývoj hmyzu důležité dřevo v městských parcích chybí, a tak jsem rád, že se sem tyto významné kmeny povedlo i z těchto důvodů umístit. Možná zde v budoucnu potkáme roháče nebo nosorožíky. Návštěvníci Palackého sadů si pak budou moci osahat strukturu dřeva jilmu, ti trpělivější mohou spočítat jeho letokruhy nebo pak sledovat, jak se části kmene stromu v průběhu času mění,“ poznamenal Ondřej Kofroň.

Jilm začal loni pomalu chřadnout, jeho stav pracovníci odboru životního prostředí během celého minulého roku konzultovali s vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Ti loni v létě u stromu odebrali vzorky a podrobili je laboratornímu zkoumání. Díky tomu se zjistilo, že za jeho úplným skonem nestojí předpokládaná choroba grafióza jilmu, avšak s velkou pravděpodobností napadení bělokazem. „Napadení stromů tímto druhem hmyzu je bohužel těžké včas odhalit,“ poznamenal Ondřej Kofroň.

U stromu bylo v předchozích letech provedeno v našich podmínkách unikátní a komplexní ošetření, které nese velmi dobrý výsledek u ostatních stromů rostoucích v ošetřovaném prostoru. Jilm na ně ale zřejmě právě kvůli napadení bělokazem nezareagoval. „Odborníci z univerzity odebrali z jilmu vzorky i minulý týden, kdy byl pokácen, a i tyto podrobí zkoumání. To by mohlo přinést další informace o tom, proč strom uhynul,“ doplnil Ondřej Kofroň.

Jilm v Palackého sadech byl podle odborného posudku svým vzrůstem, objemem i umístěním v prostoru jedinečný nejen v rámci České republiky, ale i střední Evropy. Proto město přistoupilo k realizaci podpůrných opatření.

Petra Měšťanová