V sobotu provázela Jana Jiříková v roli Emilie Heydukové – Reinerové Heydukovým památníkem, v Divadle Fráni Šrámka vedl komentované prohlídky Tomáš Jiřík coby Fráňa Šrámek. S domem U Slona seznamoval Josef Stach coby Jaromír Stach Černín, na prohlídky věže zval Alois Němec a v koncertní síni U Trojice čekal slavný houslista a houslový pedagog Otakar Ševčík, kterého ztvárnil Radek Brousil. Byl trochu zklamaný. Na tři prohlídky Trojice přišlo pět, deset a osm lidí. Za Fráňou Šrámkem do divadla se v sobotu vydalo kolem šedesáti lidí. 

V neděli program pokračoval v domě U Koulí, kde Fráňa Šrámek v letech 1885 – 1894 žil a načerpal tu inspiraci k románu Stříbrný vítr i divadelní hře Měsíc nad řekou. Před domem U Koulí se sešlo téměř padesát zájemců o prohlídku, někteří už měli za sebou sobotní akce a v deštivém počasí si udělali příjemný kulturní víkend. 

Tomáš Jiřík v kostýmu z doby Fráni Šrámka napřed upozornil na dělové koule zasazené ve fasádě domu. Když se písečtí konšelé rozhodli v roce 1836 zbourat Putimskou bránu, aby ji nemuseli opravovat, našly se železné i kamenné koule z dřívějšího obléhání městských hradeb a ty byly zasazeny do fasády domu. Jsou tam dodnes. Průvodce Fráňa pak přítomné dokonce získal pro společný zpěv známé písničky Když jsem já šel tou Putimskou branou. To asi nikdo nečekal. 

Upozornil na dvě pamětní desky na domě, kromě Fráni Šrámka se tu připomíná také Jan Žižka. Nikoliv husitský vojevůdce, ale odbojář z druhé světové války, kterého v roce 1943 umučilo gestapo na pražském Pankráci. 

Historie domu U Koulí je totiž hodně pestrá. První zmínka o domu pochází z roku 1571, kdy byl vlastníkem Zikmund Postřihovač. Dům byl uprostřed města, v bezpečí za hradbami, a sloužil k bydlení v několika bytech. Bydlel tu v roce 1828 například profesor gymnázia Řehoř Zeithammer, buditel a zakladatel písecké knihovny, do jehož rodiny přijížděl i František Palacký a rovněž pobýval v domě 113. V roce 1860 se tu ubytoval i básník Adolf Heyduk coby mladý svobodný pedagog, než potkal v Písku Emilii Reinerovou. A v roce 1885 zda našla byt rodina Šrámkova. Otec Fráni Šrámka byl totiž berní úředník a podle tehdejších pravidel vždy v určitém městě odsloužil několik let a byl přeložen zase dál, což se vnímalo jako protikorupční opatření.

Otec tedy už roku 1890 putoval do Roudnice nad Labem, matka s bratry se za ním stěhovala v roce 1892 a Fráňa Šrámek tu vedl další dva roky samostatný studentský život. Právě tato doba se stala inspirací pro jeho nejslavnější díla. Průvodce Tomáš Jiřík zmínil profesora gymnázia, který upoutal pozornost mladého studenta k Jaroslavu Vrchlickému, a mluvil také o jeho buřičství proti zkostnatělému rakouskouherskému školství. 

Návštěvníci si prohlédli zevnitř i zvenčí soustavu domků, která představuje číslo popisné 113, půvabný dvorek i terasu s růžovými záhony a s výhledem na řeku. Který z bytů Fráňa Šrámek obýval, se však s určitostí neví. Dá se jen usuzovat podle popisu pohledů na řeku, že šlo o dům vpravo na dvorku. 

Město Písek dům získalo konfiskací po Marii Rossové, která za druhé světové války žila ve Vídni a byla obdivovatelkou Adolfa Hitlera. Její dům v Písku se nacházel v neutěšeném stavu a město ho pak v 50. letech opravilo. Že i ve Šrámkově době nebyl dům v dobrém stavu, o tom svědčí úryvek z románu Stříbrný vítr, který Tomáš Jiřík přečetl. Fráňa Šrámek si nebral servítky a mluví o plesnivém domě. 

Dlouhá léta pak byla v domě U Koulí Lidová škola umění, poté Základní umělecká škola, té však prostory přestaly postačovat a v roce 2014 se přestěhovala na roh Zeyerovy a Nádražní ulice. Teď dům U Koulí využívá dům dětí a mládeže pro své aktivity. Pro návštěvníky byla možnost prohlídky interiéru i dvorku s terasou nad řekou nevšedním zážitkem. Po skončení se chvíli debatovalo o tom, jak město Písek prezentuje svou historii a na přetřes přišla i nedávno instalovaná Šrámkova lavička s postavou vlající ve větru u otavského jezu. Jak už to bývá, Písečáci ji podrobili sžíravé kritice, přespolním nápad připadá vtipný. O tom už víc v Píseckých postřezích. 

V neděli odpoledne pak následovalo ještě čtení ze Šrámkova díla a také etnografická přednáška ředitele Prácheňského muzea Jiřího Práška.