V plánském muzeu přibližují řemesla a živnosti. Některé přežily do dneška







Od konce 15. století v Plané fungoval mlýn, kovárna a krčma. Počátkem 18. století tu podnikali Židé. V 18. století přibyly další živnosti a řemesla, například hrnčíř, tkalec a krejčíř. Některá řemesla byla vázaná na rolnické usedlosti, třeba koláři a sedláři. Povozníci a cestáři byli napojeni na státní silnice. K obživě chudších obyvatel patřilo plavení dřeva. Koncem 19. století se objevuje truhlář, sklenář, holič a kadeřník. Existovaly také obchody se smíšeným zbožím, kterým se říkalo koloniály nebo hokynářství. Před rokem 1910 fungovalo v Plané nad Lužnicí kolem deseti hospod a 16 kořalen. Roku 1921 pracovali v obci čtyři ševci neboli obuvníci. Nejdéle fungující firmou provozující obchod se smíšeným zbožím je v Plané firma Mandík. Po roce 1989 se mohla vrátit zpět k tradici. V současnosti její služby využívají nejen Plánští.
„Planá jako sídlo na císařské silnici z Prahy do Českých Budějovic a dál do Rakouska, byla důležitou zastávkou. Například v zájezdních hostincích tu formanům přepřahali koně,“ zmínil Zdeněk Žalud. Hostinští byli většinou svobodní lidé bez příslušnosti k panství.
Pamětník, který neprozradil své jméno, zavzpomínal na časy, kdy rohlík stál 30 a houska 45 haléřů. Děti si je kupovaly před tím, než šly do školy, v pekařství u Vendelína Blažka. Rohlíky byly pěkně zakroucené, sypané buď hrubší solí, nebo mákem stejně jako housky. Chleba pekl zase někdo jiný. „V Plané se zachoval dům, kde provozoval pekařství Josef Novák. V domě zůstala pekařská pec. Současný majitel Otakar Novák ji používá k vypalování keramiky. Je to ředitel bechyňské keramické školy,“ připomněl Zdeněk Žalud.
Zajímavá výstava v plánském muzeu potrvá do konce října. „Je to proto, aby se také školní děti mohly seznámit s mnoha předměty, které možná v životě ještě ani neviděly,“ doplnil David Blažek.
Diskuse k článku