V pralesích Žofín a Hojná voda výletníci mohou slavit nedělní Mezinárodní den biologické rozmanitosti

Na nedělní výlet se mohou turisté vydat z Pohorské Vsi či Horní Stropnice. Žofínský prales ukrývá divoký porost horských smrků a buků s řadou dalších druhů stromů. Na prameništích a podmáčených místech rostou vzácné kapradiny. Novohradské hory jsou také domovem rysa ostrovida. Pralesy nejsou volně přístupné, jejich taje a krásy si však mohou turisté dostatečně vychutnat ze stezky, která vede po jejich obvodu.
Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především intenzivní zemědělství, kácení přírodních lesů, zástavba a betonování krajiny i tím mizení divočiny. Místy s nejintenzivnější zástavbou v ČR jsou dnes paradoxně obce v našem největším a nejcennějším národním parku na Šumavě. Přitom na Šumavě má svou poslední životaschopnou populaci pralesní pták tetřev hlušec, vyskytuje se zde také rys ostrovid nebo vlk.
Divočina však dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu, zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo. Místa, kde hrají přirození procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Části krajiny ponechané samovolnému vývoji jsou ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele.
Hnutí DUHA loni zahájilo unikátní projekt na podporu české divočiny. Díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů se už podařilo uspořádat řadu akcí pro zlepšení stavu přírody, průzkum veřejného mínění či plnit úkoly k získání většího prostoru pro naši divočinu. Projektu se účastní několik organizací včetně Masarykovy univerzity, brněnského centra ekologického vzdělávání Lipka či Norské společnosti pro ochranu přírody.
Diskuse k článku