Foukání ozdob ze skla na sklářském kahanu přijela ukázat Jana Komárková z Křeče za Chýnovem. Této činnosti věnuje přes 20 let. V oboru je vyučená. Foukání má jako přivýdělek. „Dostala jsem se k tomu kvůli zdravotním problémům. Byla jsem na střední škole. Onemocněla jsem a tenkrát mi naznačili, že nemocné žáky úplně nepotřebují. Jelikož pocházím od Krkonoš, kousek vedle jsou Svatoňovice a tam bylo učiliště výrobce vánočních ozdob. Tak jsem šla tam. Od té doby mám tuto činnost jako koníčka,“ prozradila Jana Komárková.

V sále kulturního centra měla připravený stůl se sklářským hořákem. A na stole odtažky. „Děti si dnes mohou vyzkoušet kuličku. V ohni se s tím dá také točit. Pak z toho vznikne takový rampouch,“ prozradila Jana Komárková. Účastníci nejdříve volili raději kuličku. Pomocí foukání udělali buď velkou nebo malou. Dospělí účastníci vyráběli zpočátku poměrně velkou kouli, protože dávali do foukání velkou sílu, což se úplně nemá. Brzy se jim dařilo lépe. Děti se naopak snažily, ale koule zůstávala spíše menší. To ale vůbec nebylo na škodu, protože na ozdoby se používají spíše menší koule. Poté se větší odvážlivci postili do rampouchů. Nakonec si je vyzkoušeli skoro všichni.

„Na sklářském hořáku mám vzduchové dmychadlo. To nasává vzduch z místnosti, ve vzduchu je kyslík, který hoří. Musím mít pochopitelně probanbutovou láhev. Dosáhne se teploty zhruba 1000 stupňů,“ pokračovala Jana Komárová. Každému dítěti postupně vysvětlila postup. Poté s nimi náčiní držela, aby se nikdo nespálil. „Po vyfouknutí, až to vychladne, si děti svůj výrobek namalují lepidlem, posypou třpytkami a nechají uschnout,“ dokončila Jana Komárková. Zájem o akci byl velký. Po zdobení následovalo promítání pohádky.