Pak se jistě stohlavý průvod vydal přes most přes Lužnici. Po řece pluli na osvětlených paddleboardech andělé s bělostnými křídly. Za mostem se průvod stočil na cestu na Svákov podél řeky. Andělé pluli spolu s ním. Potemnělá cesta byla ozářená světýlky a hvězdami.

Když se cesta stočila do lesa, andělé už zmizeli. Pak na putující čekalo stoupání do kopce. A už byla vidět osvětlená kaple Panny Marie Bolestné. Když se všichni lidé shromáždili před kaplí, uviděli svatou rodinu. Maria s Josefem bděli nad jesličkami s Ježíškem. Kolem se pohybovali andělé i oslík. Pak pěvecký sbor pod vedení sbormistryně Ireny Molíkové spustil několik koled. Jen píseň Narodil se Kristus Pán chyběla, vždyť do narození Ježíška několik hodin ještě zbývalo. Skoro všichni lidé se ke zpěvu s chutí přidali.

Richard Dračka pošeptal vedle stojící Ireně Molíkové: „Bůh tě má rád, pošli to dál.“ A tak se vánoční poselství neslo od úst k uším, až se ho postupně dozvěděl každý v zástupu shromážděném před kaplí.

Pak se návštěvníci ve skupinkách vydali na zpáteční cestu. I od kaple si odnášeli v lucerničkách betlémské světlo, které je symbolem naděje. Nese vánoční poselství míru a pokoje. Lidé si světlo odnesli do svých domovů.