„Všem milým vodákům přeji do letošní nové sezóny především hezké počasí a dobrý stav vody v řece,“ řekl před slavnostním rituálem Jan Wipplinger (57), předseda místního vodáckého klubu, který odemykání organizuje. „Dnes nám počasí moc nepřeje, takže se tu sešlo asi 250 lidí, z toho tak 150 vodáků. Kdyby bylo hezky, tak jich tu určitě bude mnohem víc. Čeká je plavba z vodácké základny v Suchdole do Majdaleny. A to buď k jezu Pilař nebo do tamního vodáckého tábořiště. Tedy 12 až 17 kilometrů,“ nastínil.

Z Nových Hradů dorazili s novými pádly
Jan Wipplinger je členem suchdolského vodáckého klubu od deseti let. „Lužnici mám rád, protože jsem se coby rodák ze Suchdola u ní narodil. Ale mám rád i ostatní jihočeské řeky,“ dodal.
Obdobný vztah k Lužnici má i Karel Böhm. „Vodu jsem jezdil pravidelně celá léta, teď ale už jen s vnoučaty přes léto, jinak už ne,“ zmínil a zároveň prozradil i stáří klíče, kterým řeku dlouhá léta odemyká: „Nechci tvrdit, že klíč je původní, ale je tu určitě skoro od samého začátku.“
S novými pádly dorazili z Nových Hradů na Českobudějovicku na sobotní odemykání Lužnice Vratislav Sedlák (65) se synem Honzou. „Snažím se sem jezdit pravidelně už zhruba 26 let. Tehdy byly synovi čtyři roky a teď je mu třicet. Sám jsem začal jezdit na vodu někdy kolem těch čtrnácti patnácti let a Lužnice je prostě naše srdcovka,“ svěřil se Vratislav Sedlák.

Od poslední březové do první říjnové soboty
Směrem do Majdaleny vyplula po řece na lodi také Helena Myšáková se synem Josefem, kteří sem přijeli z Českých Budějovic. „Když počítám i letošek, tak jsme tu už asi podesáté. Navíc máme k Lužnici úzký vztah, protože tatínek pochází z Bechyně, kudy také řeka protéká. Sama se věnuji vodáctví už prakticky od narození, tedy od doby, kdy jsem se naučila sedět,“ zkonstatovala s úsměvem Helena Myšáková.
Jan Wipplinger pak doplnil, že Lužnice se v Suchdole pravidelně odemyká vždy poslední březnovou sobotu. „A zamyká se první sobotu v říjnu,“ uzavřel předseda místního vodáckého klubu.