Tábor už žádné kryty nemá. Proč zanikly?

Povinnost mít provozuschopné kryty v současnosti není, dva původně k tomuto účelu sloužící prostory byly postupně přebudovány k jiným funkcím. Především z ekonomických důvodů, protože náklady na jejich údržbu a zachování funkčnosti byly obrovské. Kryt na Píseckém rozcestí je v majetku státu a nyní slouží jako archív muzea, ten v bývalé tržnici na Budějovické sloužil ke komerčním pronájmům, v současnosti se s tímto prostorem uvažuje pro archiv města. Oba prostory dohromady měly kapacitu zhruba 1350 osob. V případě ohrožení by mohly znova plnit funkci úkrytu, i když ne zcela v původní podobě. Třeba tlakové dveře už někde chybí.

Kde by se tedy mohli obyvatelé v případě nouze ukrýt?

Pro ochranu obyvatelstva lze v případě ohrožení, a to také například při úniku nebezpečných látek, využít ochranné systémy podzemních dopravních staveb. Ve městě typu Tábora organizované a koordinované provizorní úkryty jako podzemní garáže a sklepy. Konkrétně prostory garáží pod Tabačkou a finančním úřadem pojmou více osob než v bývalých dvou krytech. Mají větrání i únikové východy. Další možností by mohly být třeba podzemní kolektory pod Starým městem.

Je evidentní, že všichni obyvatelé města by se do těchto prostor nevešli. Mají některé skupiny obyvatel přednost?

Každý úkryt má vždy omezenou kapacitu a přesto je určen pro všechny obyvatele. Činnost na místě řídí krytové družstvo, které zabezpečuje plynulý vstup obyvatelstva do úkrytu, jeho rozmístění i řazení a poučení o chování v úkrytu. Předpokládám, že se vše vyhodnocuje podle aktuální situace na místě, že pevně stanovená metodika předem není, krom obecně používaného, že děti a ženy mají přednost.