Občanského sdružení Hadasa připomíná osud a kulturu židovské komunity na Táborsku. Osudy lidí, kteří se stali obětí holocaustu. Táborští Židé na základě Norimberských zákonů z Tábora v roce 1942 doslova zmizeli. Většina lidí z transportů čítajících dvanáct set šedesát sedm obyvatel táborského regionu skončila v Terezíně, další byli odesláni dál na východ a rozplynula se v popelu a dýmu osvětimských pecí.
Táborský sbor Českobratrské církve evangelické už delší dobu spolupracuje s Hadasou. Poskytl jí také své prostory pro akci Napiš jedno jméno, kdy občané Tábora mohli přijít a na připravené kamínky napsat jména těch, kteří byli posláni do transportu do terezínského ghetta. Kamínky se pak staly součástí památníku židovských obyvatel města Tábora, kteří se stali obětí holocaustu. Památník je umístěn v parku Pod Kotnovem, v místě bývalého židovského hřbitova.

Co to byl holocaust? Pojem holocaust označuje zavraždění přibližně šesti miliónů Židů nacisty a jejich spolupachateli. V době od napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v létě 1941 do konce války v Evropě v květnu 1945 nacisté usilovali o zavraždění každého Žida, který žil na území pod jejich nadvládou. Nacistická diskriminace Židů začala však už s Hitlerovým nástupem k moci v lednu 1933, a proto mnoho historiků považuje právě tuto událost za začátek holocaustu. Židé nebyli jedinou obětí Hitlerova režimu, ale byli jedinou skupinou, kterou chtěli nacisté úplně vyhladit.