Zájem o led v posledních letech výrazně převyšoval možnosti jediné plochy. Počasí nepřálo přírodnímu bruslení ani hokeji, takže veškeré dění se soustředilo do haly. Amatérské hokejové týmy, krasobruslaři, školy, školky i veřejnost si mezi sebou dělily omezený rozpis a volné časy mizely rychle. Druhá plocha má ulevit přetíženému programu, umožnit širší zapojení dětí do výuky bruslení a nabídnout prostor pro tréninky i veřejné bruslení.

Nový stadion postavily společnosti Metrostav DIZ a Památky Tábor. Celkové náklady dosáhly 180 milionů korun. Národní sportovní agentura poskytla dotaci 111 milionů korun, Jihočeský kraj přispěl částkou 28 milionů korun a město Tábor uhradilo 42 milionů.

Starosta Štěpán Pavlík připomněl, že město investovalo do zimního stadionu a jeho okolí za posledních dvacet let celkem 148 milionů korun bez aktuální stavby. „Vždycky jsme dbali na to, abychom po sobě nezanechali moloch, který na provozu spolkne tři, čtyři miliony, možná víc za jeden rok. Při projektování jsem dbali na opravdu podstatnou věc a tou byl vyvážený provoz, fotovoltaika, sdílené technologie mezi oběma stadiony, díky čemuž se možná podaří provoz dostat i na nulu. Uvidíme, jak čísla budou vypadat,“ podotkl Pavlík.

Hejtman Martin Kuba vyzdvihl připravenost města a připomněl, že kraj má přichystané peníze pro ty, kteří mají jasný plán. „Do krajského investičního fondu je nyní připraveno 200 milionů korun a podle náměstka Hajduška jsou žádosti tak kvalitní, že budeme muset částku navýšit. Za čtyři roky jsme do fondu dali zhruba 1,2 miliardy korun a prostavěno je přes pět miliard, což je pro Jihočeský kraj dobrá zpráva,“ doplnil hejtman.

Nápad s bytováním nevyšel

Impuls k projektu přišel v roce 2021, kdy jednatel Tělovýchovných zařízení města Tábora Jan Benda oslovil projektanta Reného Skalického. Původní záměr počítal i s ubytováním, protože ve městě chybí větší kapacity, nakonec tam ale nebude kvůli pravidlům dotace z Národní sportovní agentury. Projekt prošel stavebním řízením, následně se soutěžil v režimu Design and Build. „Zhotovitel dělal změnu stavby před dokončením sám, začala v průběhu realizace, kdy bylo povoleno stavět to, na co nebyla změna potřeba, takže se stavělo rychleji, než probíhalo oficiální změnové povolení. Změna se pak dělala v říjnu loňského roku, když už jsme měli hotovo,“ popsala vedoucí odboru investic Eliška Pospíšilová.

Budova zaujme technickým řešením i detaily. Rozvody vedou po chodbách bez podhledu. Místo měděných trubek zvolilo město nerezovou ocel, která lépe odolává korozi i mechanickému zatížení a snáší dlouhodobý provoz bez častých zásahů. Podlahu na chodbách tvoří protiskluzová guma skládaná z jednotlivých dílů. „Dává se v puzzlíkách, když se poničí, tak se jen vymění,“ řekla Pospíšilová.

Součástí řešení byly i požadavky hygieny. V hale zůstala betonová stěna ošetřená transparentním nátěrem. V interiéru se objevují červené, šedé a transparentní nátěry a obklady vybrané v barvách města.

Vytápění zajišťuje teplovodní přípojka společnosti C-Energy. „Ve strojovně jsou kompresory na čpavek, je tam přebytek tepla a to se využívá jako čerpadlo na dohřev vody,“ doplnila Pospíšilová. V objektu se nachází přibližně 99 tisíc metrů chladivového potrubí.

Led má tloušťku pět centimetrů, projekt počítal se čtyřmi až pěti centimetry. Při řešení detailů se řešilo domrznutí k mantinelům tak, aby se led nevylamoval. Každý centimetr navíc podle propočtů znamená zhruba 300 tisíc korun ročně na provozu.

Rolba funguje obdobně jako na původním stadionu. Je vybavena laserovým čidlem, které hlídá výšku ledu a automaticky nastavuje řez nože. Oproti starší hale zde funguje čistička vody. „Na velkém zimáku jde led do sněžné jámy, rozpustí se a jde do kanálu. Tady je přepad, z jámy se čerpá do úpravny vody a vrací se zpátky. Zkouší se vhodná teplota, naposledy pouštěli asi 60 stupňů do rolby, takže jezdí s teplou vodou,“ uvedla Pospíšilová. Rolba stála přibližně 5,5 milionu korun, po každém zápase vyjíždí na led a jako elektromobil se pravidelně nabíjí.

Hala splňuje parametry pro parahokej. Vstup na led vede přes rolbárnu, střídačky a trestné lavice mají upravené mantinely s plexisklem. Při tréninku lze odendat desky, podlaha je řešena dvouúrovňově a umožňuje použití syntetického ledu. Mantinely se dají otevřít až dolů, aby měli hráči pohodlný nájezd na plochu.

V sobotu 28. února se uskuteční celodenní den otevřených dveří ve spolupráci s HC Tábor. Druhá ledová plocha tak vstupuje do provozu s ambicí rozšířit možnosti sportování ve městě a navázat na dlouhou historii táborského hokeje.