K dnešnímu dni, tedy k 24. březnu, odborné firmy na území města odstranily již více než sto hnízd, což představuje značný nárůst oproti minulým letům, kdy se průměr za celou sezónu pohyboval mezi šedesáti až osmdesáti hnízdy. Nejrozsáhlejší práce se soustředily do Buzulucké ulice na Pražském sídlišti a do areálů mateřských a základních škol. Pět hnízd bylo odstraněno také na Sídlišti nad Lužnicí.

Podle místostarosty Tábora Radoslava Kacerovského shazování hnízd běžný život na sídlištích zásadně neomezuje. „Samozřejmě že lokálně může docházet k uzavírkám. Zítra bude nasazena plošina technických služeb, protože jsou místa, kam se stromolezec neodváží, aby neshodil hnízdo na auto. Mluvil jsem s velitelem městské policie a požádal je o součinnost, pokud by bylo potřeba krátkodobě Buzuluckou ulici uzavřít, ale uvidíme podle toho, jak se situace bude zítra vyvíjet,“ uvedl místostarosta. Podle jeho slov se počet shozených hnízd již přehoupl přes stovku, přičemž na náročných místech, jako jsou školní areály, pracují specializovaní stromolezci.

Přestože je tempo prací vysoké, radnice mírní očekávání obyvatel stran okamžitého výsledku. Havrani jsou totiž mimořádně adaptabilní a po odstranění hnízda dokážou velmi rychle začít se stavbou nového, což v praxi znamená, že se i na očištěných stromech mohou záhy objevit nové základy. Pro úspěch akce je nyní klíčový čas, neboť současné období je pro regulaci kritické. Jakmile se v hnízdech objeví první vajíčka, zákon další odstraňování striktně zakazuje. Veškeré postupy tak musí být v souladu s podmínkami udělené výjimky, což městu neumožňuje realizovat některé razantnější kroky, které by si část veřejnosti přála.

Diskutované alternativy plašení narážejí na přísnou evropskou i místní legislativu a jejich účinnost je v praxi sporná. „Alternativou mohou být různé plašiče, kdy se z reproduktoru pouštějí hlasy dravců. Dlouhodobě se to však neosvědčilo, havrani si na to zvyknou. V minulosti jsme tu měli káně harrisovo a když to řeknu hodně zjednodušeně, první den se ho havrani báli, druhý den se mu smáli a třetí den si ho vůbec nevšímali,“ poznamenal Kacerovský s tím, že akustické plašiče navíc mohou být nebezpečné pro jiné živočichy i pro lidi. Za efektivní řešení nepovažuje ani kácení či radikální ořezávání stromů, protože ptáci se pouze přesunou na sousední dřeviny. „V Buzulucké ulici u dětského hřiště bylo hnízdo i na borovici. Ta se nemůže v půlce uříznout, za to by byl problém u inspekce a strom by stejně nemohl dál růst,“ vysvětlil místostarosta.

Určitou naději přineslo loňské sčítání, kdy vedení města napočítalo o jedenaosmdesát hnízd méně než v předchozím období. „Neznamená to sice, že je o jednaosmdesát párů méně, protože některá hnízda nejsou obsazená, ale podstatné je, že se nám po městě nevyskytovaly nové kolonie. Je to maličké světlo na konci tunelu a uvidíme, až je přepočítáme letos v době plného hnízdění,“ doplnil Radoslav Kacerovský. Strategie města se v současnosti soustředí výhradně na Buzuluckou ulici, zatímco do jádrové dominantní kolonie ve Zborovské ulici radnice úmyslně nezasahuje. Činí tak na základě doporučení odborníků a zkušeností z jiných měst, podle nichž by zásah v kolonii s dominantními jedinci způsobil nekontrolované roztříštění ptáků a vznik mnoha nových hnízdišť po celém území města.