V táborské botanické zahradě je vystaveno na 200 odrůd růží. Jedna krásnější než druhá
Zobrazit galerii
(11)
TÁBOR -Ještě v neděli od 10 do 18 hodin pokračuje v táborské botanické zahradě výstava růží. Nabízí barevnou přehlídku kolem dvou stovek odrůd. Návštěvníka může zahřát, že k významným šlechtitelům patří i Jihočeši, Ludvík Večeřa se stopou v Milevsku, Josef Havel z Hlavňova na Táborsku nebo současník Miloslav Šíp ze Skaličan u Blatné. Po prohlídce výstavy si mohou lidé vyzkoušet test - kolik informací o růžích zachytili, a mohou také hlasovat o nejkrásnější růži výstavy. "Za mě Černá madona," prohlásila jedna z návštěvnic včera, ale podle dalších reakcí to vypadalo, že co člověk, to názor. Výsledek hlasování bude bezesporu zajímavý. Dnes jsou na programu i komentované prohlídky táborské botanické zahrady. Ta je sama o sobě unikátní.
Kdo na výstavu zavítal v sobotu, mohl se setkat s českým odborníkem v růžařství Jiřím Žlebčíkem. Prozradil například to, kde se růže vůbec vzala. Kdysi se říkalo, že každý národ má svoji růži. Ty české mají původ v růži galské pocházející ze Středomoří a z Malé Asie. Logicky pak museli pěstitelé postupně usilovat o větší mrazuvzdornost pro zdejší podmínky a usilovali také o to, aby růže během roku kvetly opakovaně. To se podařilo vyřešit v polovině 19. století vyšlechtěním prvního čajohybridu.
Návštěvníci se musí ve výstavním sálku pohybovat v rouškách, i tak se mnozí snaží k růžím také přivonět. Vůně je totiž zajímavý fenomén. Podle Jiřího Žlebčíka přichází vůně znovu do módy, zatímco v uplynulých desetiletích se akcentovala hlavně barva a zdravotní stav. Růže, které nakupujeme v květinářství, přiletěly ze střední Ameriky nebo Afriky a prošly holandskou burzou, nevyrostly tedy v Čechách. Pokud chce někdo na zahrádku české růže, vyhledává známé české růžaře. Například Miloslav Šíp ve Skaličanech u Blatné zachoval odrůdy českého šlechtitele Jana Böhma, v Hlavňově na Táborsku zas synové šlechtitele Josefa Havla pěstují jeho úspěšné růže Cantilena Bohemica (Česká písnička), Cantilena Slovenica, Cantilena Moravica nebo Nette Ingeborg, s nimiž ještě v 90. letech vozil úspěchy ze zahraničních výstav.
Ředitelka botanické zahrady Žaneta Šišková zmínila, že růžařství v Hlavňově bohužel končí, letos funguje naposledy. Známé růže Josefa Havla ale zachovává na své soukromé zahradě v Plzni šlechtitelova vnučka Ester Knaizlová. A o odkaz hlavňovského šlechtitele pečuje i táborská botanická zahrada, i zde jsou Havlovy růže k vidění. „Jeden ze synů Josefa Havla vyšlechtil i pnoucí růži Mery, vhodnou pro sadové úpravy,“ upozornil Jiří Žlebčík. Toho velmi těší, že se růže opět vrací do parků a veřejné zeleně českých měst. Zkrátka do módy, zatímco ještě před dvaceti lety byla růže spíš upozaďována, jelikož píchá a musí se o ni pečovat. To dnes řeší nabídka půdopokryvných a sadových růží, které vyžadují minimální údržbu.
Víc o růžích pak Jiří Žlebčík popovídal pro Týdeník Táborsko.
Diskuse k článku