V táborské Galerii 140 měli kominíci sraz. Otevřela se výstava o jejich řemesle













„K historii kominictví mne přivedla profesionální deformace. Jako profesně celoživotního kominíka mne samozřejmě začala dávno zajímat historie řemesla a s ní začaly plnit náš domov nejrůznější dobové dokumenty, předpisy, normy a samozřejmě nářadí a dopňky pracovních oděvů. Nejvzácnější je pro mne ale nejspíš tereziánský předpis o hašení ohně z roku 1755,“ pochlubil se Josef Bažant. „Ale abych neslízl veškerou smetanu já. Musíte si promluvit s naší předsedkyní,“ dodal kominický mistr Bažant a skromně dodal že jde o jeho manželku. „V rámci mé profesionální deformace do historie kominictví spadla rovnýma nohama a dnes je svými znalostmi ve spolku dominantní a mne už dávno převálcovala,“ přiznal kominický mistr.
Eva Bažantová je hlavním koníčkem historička, vyhledává v archivech vše o dějinách kominictví nejen v regionu Táborska. Především je ale ideovým manažerem vznikajícího Kominického muzea. „Pro potřeby muzea jsme zakoupili starý domek v Dírné – Záříčí nedaleko Červené Lhoty a již několik let ho dáváme dohromady. Snad to letos dotáhneme do konce a v prosinci expozici otevřeme veřejnosti,“ věří předsedkyně Eva Bažantová. „Vždy jsem měla blízko k historii a sledovala jsem se zájmem sběratelství manžela. Nějak se to nabalovalo, a když začal uvažovat o muzeu, tak jsem mu řekla, že muzeum musí mít příběh. A tak už více než deset let ten příběh dějin kominictví vyhledávám v archivech,“ dodává předsedkyně spolku.
Prostory Galerie 140 byly při vernisáži nabité až po historické klenutí stropu. Exponáty z dějin kominictví, zejména však dokumenty z historie kominického řemesla v Táboře, přilákaly množství lidí. Také třeba klienty sociálního ústavu Rybka, na druhé straně kominické mládí – učně tohoto řemesla, ale přijelo i několik kominíků ze zahraničí. Všem jim zahráli táborští Pouličníci a k očerstvení kromě vína a nealko bylo „kominické“ pivo Nakouřený švihák.
V příštím čísle Jihočeských týdeníků se na kominické řemeslo, jeho historii a výstavu o něm podíváme podrobněji. Není ale nad osobní návštěvu, stojí za to. Výstava potrvá do 9. června.
Diskuse k článku