V táborské Galerii 140 ožily postavy adventu a Vánoc. Výstava připomíná tradice od svatého Martina až po Tři krále
TÁBOR – Zapomenuté adventní a vánoční zvyky, tajemná Perchta, kovářovská Klibna i tradiční obřadní pečivo. Galerie 140 v Táboře otevřela ve středu 18. listopadu svou 33. vánoční výstavu, která návštěvníky provází lidovými tradicemi od svatého Martina až po Tři krále. Součástí projektu je také venkovní expozice na náměstí Františka Křižíka, vzdělávací programy pro školy a charitativní Strom splněných přání.
Letošní výstava nese název Lidové postavy adventu a Vánoc. K vidění tak jsou originální exponáty, ukázky obřadního pečiva a další zajímavosti z lidové kultury.
„Vánoční výstava patří mezi naše tradiční a ta letošní je dokonce již třiatřicátá. Vždycky je velmi těžké vybrat nové téma. Postavy adventu a Vánoc jako celek jsme ještě nikdy nezpracovali, takže je to pro návštěvníky něco nového,“ uvedla vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu táborské radnice Radka Šimková.
Součástí projektu je také vzdělávací program Za dveřmi určený dětem z mateřských a základních škol. Podle pořadatelů bývají termíny školních návštěv každoročně téměř okamžitě obsazené.
Vernisáž doprovodilo vystoupení dětského sboru při Waldorfské škole Mistra Jana pod vedením Adély Slachové. Děti zazpívaly adventní a vánoční písně z různých evropských zemí a doplnily tak slavnostní zahájení výstavy. Nechybělo ani občerstvení v podobě vánočky, lineckého cukroví a svařeného vína.
Výstava představuje čtrnáct postav a zvyků spojených s obdobím od listopadu do Tří králů. Začíná svatým Martinem a svatou Kateřinou, pokračuje Perchtou, Barborkami, Mikulášem, čertem a andělem, nechybí Ambrož, Adamáci, Lucka ani Ježíšek.
„Některé postavy a zvyky lidé dobře znají, jiné už téměř vymizely z běžného povědomí,“ připomněla Radka Šimková.
Překvapením mohou být například Barborky. Nešlo totiž pouze o známé větvičky řezané 4. prosince, ale také o dívčí obchůzky či zvláštní druh obřadního pečiva.
Kovářovská Klibna žere i hřebíky
Za jednu z největších rarit letošní výstavy označila Radka Šimková právě tradiční novoroční obchůzku s Klibnou z Kovářova u Milevska, kterou představili manželé Škochovi.
„Chodí se v předvečer Tří králů 5. ledna. Smyslem obchůzky je, že kočí prodává kobylu neboli Klibnu hospodářům. Doprovázejí ji muzikanti a rozverní kozlíci. Kromě zábavy jde také o novoroční přání hospodářům a hospodyním,“ vysvětlil Milan Škoch a předvedl i veselou ukázku:
„Paní mámo, vedu vám na prodej kobylu. Nechcete ji koupit? Není drahá, i hřebíky žere…“
Manželé Škochovi pro potřeby výstavy vytvořili také zmenšené modely tradičních masek.
„S manželkou jsme se rozhodli vyrobit loutky pro prezentaci dětem. Zmenšili jsme muzikanta, selku, kobylu i kozlíky,“ doplnil Milan Škoch.
Děti si tak na výstavě mohou s loutkami pohrát a vyzkoušet si i typické klapání kozlíků.
„Tradice se v Kovářově udržovala odnepaměti. Obchůzku chodil už můj táta. V roce 1976 skončila, masky zůstaly na půdě. V roce 1986 jsme ji s kamarády na čas obnovili a od roku 2003 ji pořádáme společně s členy místního folklorního souboru. O originální velké masky se vlastně starám už padesát let,“ dodal.
Na náročnost kovářovské novoroční pochůzky upozornila Pavla Škochová.
„V každém stavení se přeje do nového roku a k tomu samozřejmě patří i tekuté pohoštění. Když potom účastníci obejdou celou vesnici, je to poměrně náročná obchůzka,“ poznamenala.
Růženu Vincikovou uchvátilo pečivo
Součástí výstavy je také kolekce obřadního pečiva, kterou připravila Růžena Vinciková z Prachatic, bývalá členka folklorního souboru Libín. Návštěvníci si mohou prohlédnout výslužkové koláče, věnce, vánoční vrkoče, mikulášské i vizovické pečivo.
„Před padesáti lety jsem v muzeu v Roztokách u Prahy viděla předvádět vizovické pečivo a naprosto mě uchvátilo. Přiznám se, že z muzea jsem tehdy neviděla vůbec nic. Přilepila jsem se k paní, která pečivo předváděla, a několik hodin jsem ji jen pozorovala. Naprosto mi to učarovalo,“ zavzpomínala Růžena Vinciková.
V době bez internetu a odborných publikací si potřebné informace sháněla složitě a metodou pokusů a omylů. Později ji jihočeská výtvarnice Ivanka Stará přivedla k tradici jihočeského kynutého obřadního pečiva, kterému se začala věnovat naplno. Dnes své zkušenosti předává nejen na besedách, ale také dětem při ukázkách ve školách.
Zájemci se s ní budou moci setkat také na besedě, kterou Galerie 140 připravuje na 20. ledna 2027.
Strom splněných přání potěší děti
Součástí vánoční výstavy je také jubilejní desátý ročník Stromu splněných přání, který galerie organizuje společně s táborským odborem sociálních věcí.
Na stromku visí více než čtyři desítky přání dětí v péči odboru. Jsou to děti v náhradní rodinné nebo ústavní péči, které třeba přišly o rodiče, ale také o dlouhodobě nemocné děti a děti s handicapem.
„Většina z nich si přeje úplně obyčejné věci, které jsou pro nás běžnou součástí života. Pokud se rozhodnete být Ježíškem, budeme moc rádi,“ vyřkla své přání vedoucí odboru sociálních věcí Lucie Manková a dodala: „Vánoce nejsou jen o dárcích. Jsou také o vědomí, že člověk není sám a že na něj někdo myslí. A to je pro naše děti velice důležité.“
V galerii si dárci mohou vybrat přání, které chtějí dětem splnit, a dárky pak přinést do Galerie 140 do 18. prosince. Následně budou předány ještě před Vánoci. Dárci navíc zůstane na památku originální dopis Ježíškovi.
Tradice připomínají i panely na náměstí
Výstavu doplňuje venkovní expozice na náměstí Františka Křižíka. Na panelech si mohou kolemjdoucí přečíst informace o jednotlivých adventních postavách a zvycích až do konce ledna.
„Kdo jde kolem každý den, může si jednotlivé postavy připomínat třeba podle kalendáře. Na svatou Barboru se zastaví u Barborky, na Mikuláše u Mikuláše. A třeba ho to naláká také na kompletní výstavu do galerie,“ věří Radka Šimková.
Výstava v Galerii 140 je otevřena denně od 10 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin až do 31. ledna 2027. Zavřeno bude pouze na Štědrý den a na Nový rok. Dopoledne mohou být prostory galerie obsazeny edukačními programy pro školy, proto pořadatelé doporučují návštěvu předem ověřit.
Čím při kovářovské obchůzce bojují proti únavě z kořalky a jak dlouho trvá výroba vizovického pečiva, se dozvíte v týdeníku Táborsko.

Diskuse k článku