Jak uvedli zástupci města, chápou, že součástí podnikání je i vizuální prezentace, kterou se obchodníci snaží oslovit potencionální zákazníky. „V ulicích ale spíše vídáme zmatené, nehezké, někdy až agresivní reklamy, nechvalně označované jako vizuální smog. A stejně jako smog vzdušný, světelný nebo akustický, všechny negativně ovlivňují kvalitu života a někdy i zdraví obyvatel,“ uvedl náměstek primátora Ivo Moravec a dodal. „Vizuálního smog mnohdy zastírá pravou tvář města, ničí jeho jedinečnost a genius loci, degraduje architekturu i kulturně-historické hodnoty. Mnohdy také zhoršuje přehlednost prostoru a orientaci, poutá pozornost řidičů a zvyšuje tak riziko dopravních nehod“.

Jak zástupci radnice vysvětlují, manuál sjednocuje a transparentně deklaruje metodický přístup památkové ochrany podle platných právních předpisů. Jeho hlavním cílem je pak mimo jiné kultivovat veřejný prostor, ochránit architektonické dědictví nebo i zamezit šíření nevkusné a často nelegální reklamy. Město ale prý rozhodně nechce jít cestou nových zákazů, restrikcí a regulace. Naopak.

„Předpokládáme, že se manuál pro podnikatele a majitele provozoven stane inspirací a vodítkem, jak správně přistoupit k firemnímu značení. Jak se lidově říká, aby tady nebyl každý pes, jiná ves. Na manuál chceme navázat poskytováním dotačních pobídek na grafické zpracování či na výrobu firemních značení, pokud s ním budou v souladu. Finanční příspěvek bude směřován nejen na nové provozovny, ale i na úpravu a výměnu stávajících nevhodných upoutávek. Zároveň připouštíme, že by mohlo v souladu s manuálem dojít k úlevám z poplatku za povolení zvláštního užívání pozemní komunikace při instalaci restauračních předzahrádek,“ vysvětlil Ivo Moravec s tím, že se město především snaží poplatníky motivovat k tomu, aby třeba restaurační zahrádky korespondovaly s architekturou daného místa, odpovídaly jeho kvalitě a přispívaly současně k oživení uličního prostoru.

Mezi reklamou, která je mnohým trnem v oku, jsou takzvaná reklamní „áčka“. Už dříve si na ně stěžovali lidé například v Krajinské ulici. „Teď už je to trochu lepší, ale když byl syn ještě v kočárku, pamatuji si, že byl problém kolikrát mezi nimi v podloubí projet. Někdy jsem musela vyjet na silnici,“ vzpomíná Věra Vávrová.
Reklamních „áček“ je už sice o něco méně, přesto ale stojí jak v podloubí zmíněné ulice, tak i v podloubích na náměstí Přemysla Otakara II.

I v samotném manuálu se právě ohledně „áček“ uvádí, že jsou v Českých Budějovicích velmi rozšířeným nešvarem. „Obecně je jejich umisťování spíše nežádoucí, jelikož na chodnících vytvářejí překážky pro chodce a také pohledovou bariéru,“ píší autoři s tím, že svá opodstatnění mají „áčka“ u provozoven ve dvoře či v průchodu, které se nemohou do ulice jinak prezentovat. „V každém případě by však reklamní stojky měly mít subtilní konstrukci z kvalitního materiálu bez agresivních barev a obrazových potisků,“ uvádí se dál v manuálu. Ten také vysvětluje, že k umístění reklamní stojky na chodník či náměstí je třeba získat povolení ke zvláštnímu užívání komunikace, které zároveň podléhá místnímu poplatku za užívání veřejného prostranství.