Jak říká v rozhovoru pro JčTEĎ.cz, doba byla jiná, hokej také jiný, ale čím je starší, získávají zlata z dvacítek v jeho očích na ceně. Považuje je za nedoceněná. „Tenkrát bylo Nagano, zlatý hattrick, áčko vyhrávalo všechno a medializace nebyla taková, moc se o dvacítkách nevědělo. Tehdy snad na Nově zařadili finále s Finy a rok předtím ve Švédsku možná zápas s Rusy, ale to si nejsem jistý. Nebyl Facebook, nic…,“ porovnává Václav Nedorost.

V NHL oblékl dres Colorada a Floridy, později dával góly v KHL a české extralize, pomohl i mateřskému klubu. Za éry trenéra Holíka triumfoval coby mladíček na MS 20 hned dvakrát za sebou! „První rok nebyli povoleni zámořští hráči, smělo být zařazeno na výjimku jen pět hráčů ze zahraničí. Takže na mistrovství světa nedorazili všichni ti úplně nejlepší, což byla pro mne výhoda. Asi díky tomu jsem se tam dostal v sedmnácti, protože jsem už hrál českou extraligu,“ uvažuje Nedorost. Podceňovaný tým prohrál poslední přípravu se Švýcarskem a měl těžkou skupinu, kterou nakonec ovládl – jaká podobnost s Rulíkovou družinou! „Porazili jsme první zápas Slováky s Gáboríkem, kteří měli být černým koněm turnaje, a od té doby jsme se utvářeli, podobně jako letošní tým, kterému taky nikdo nevěřil, že dojde do finále. Mluvilo se o tom, jak je těžká skupina a jak je základ postoupit. My to měli ten první rok (2000) úplně stejně,“ vzpomíná Václav Nedorost.

Úplně se změnil postoj k mladíkům, kteří odcházejí za moře. Tehdy byli skoro na černé listině, vyčítalo se jim, že odcházejí moc brzy, že pouští českému hokeji žilou. Dnes bychom bez nich vůbec nepostavili konkurenceschopný tým.

„No, ale to my tehdy jako hráči nevnímali. Byli jsme tam všichni kamarádi, jeden druhému jsme absolutně nic nezáviděli. Každý měl tu volbu. To bylo dáno a nastaveno postojem shora, ale my jako sedmnáctiletí osmnáctiletí kluci tohle neřešili a starali jsme se jen na hokej. Teď i já to zpětně doceňuji víc, díky tomu,co se těmhle klukům povedlo, protože je vidět, jak těžké je na dvacítkách vyhrát. Samozřejmě je jiná doba, jný hokej, ale i tenkrát byly podmínky pro všechny stejné a nám se prostě dvakrát povedlo vyhrát,“ říká Václav Nedorost a odpovídá i na další otázky. 

Jaké to bylo sledovat v televizi dvacet let staré záběry? Třeba tehdy mladého asistenta Radima Rulíka? Bavil jste se?

Jo, Radim je skvělej! Já ho znám, teď jsem s ním pracoval v klubu. Tři a půl roku byl tady v Boleslavi, takže naše životy se ještě proťaly i mimo reprezentaci. S druhým Radimem, Vrbatou, jsme věděli, co od něj chtít, praktikoval to i tady v Boleslavi. Kluci ve dvacítce to vzali za své a byli úspěšní, stejně my v letech, kdy byl u nás.

Ne všichni zlatí junioři se prosadili v dospělém hokeji, o řadě z nich už po mistrovství nebylo moc slyšet…

Máte pravdu, a to bude i tady. Ne všichni se tam podle mne dostanou. Ale tak to je.Všech třiadvacet hráčů nebude hrát NHL, extraligu nebo jiné top soutěže. To si kluci musí také uvědomit. Tohle byl jeden krůček, ukázali se ve skvělém světle a teď je potřeba, aby se posouvali dál. Se skromností a s pokorou, s jakou přistoupili k turnaji, musí jít dál, makat na sobě a pak věřím, že většina z nich bude úspěšná.

Nemohu se nezeptat na vaše plány, protože nedávno jste v extraligovém klubu v Mladé Boleslavi skončil na pozici sportovního manažera.

Momentálně jsem manažer týmu ČR 18. Takže i nás čeká za tři měsíce mistrovství světa.

Je ve výběru někdo z Budějovic nebo z jihu Čech?

Ne, není tam nikdo.

Pomůžete ještě v krajské lize budějovickému Samsonu?

Ne, už nikdy. Už jsem to ani neměl v plánu, ale Martin Hanzal nás s Vrbičem (Radimem Vrbatou, pozn.) přemluvil, abychom vytáhli výstroj. Sice trénujeme děti, ale chodíme na led v teplácích. A i když jsme se nějak prezentovali, ani krajská liga se nedá hrát bez tréninku. Byl jsem pak čtrnáct dnů celej bolavej, to bylo neskutečný! Měl jsem toho plné zuby, a když jsem přijel druhý rok, hned jsem říkal: Hanzi, já tu výstroj spálím, příští rok už mi nevolej, už ne!

Zápasů přitom moc nebylo…

Vždy jen ten první v sezoně, jak jsme byli domluveni. Víc ani nebylo v plánu.