Vánoční setkání s lidmi bez domova v Klokotech nabídlo mši, oběd i lidskou blízkost
TÁBOR – V úterý 23. prosince se v poutním místě Klokoty uskutečnilo vánoční setkání s lidmi bez domova. Program zahájil společný oběd. „Cílem bylo nabídnout nejen teplé jídlo, ale především pocit přijetí, důstojnosti a lidské blízkosti v čase Vánoc,“ uvedla Jana Woldřichová z Charity Tábor. Následovala mše svatá, kterou celebroval oblátský kněz Martin Sedloň. Oběd – polévku, řízek a bramborový salát, věnoval majitel táborské restaurace U Dvou koček Milan Hulan.
„Jeho dlouhodobá podpora Charity Tábor a lidí bez domova ukazuje, že solidarita nemusí být jednorázovým gestem, ale může být součástí každodenního života. Restaurace U Dvou koček patří mezi táborské podniky, které se dlouhodobě zapojují do pomoci lidem bez domova. Jednou z forem této spolupráce je i vaření teplé polévky, kterou každou středu rozdávají pracovníci Terénního programu Charity Tábor pod botanickou zahradou u Jordánu,“ dodala Jana Woldřichová.
Polévku vaří táborské restaurace, které svou ochotou přispívají k charitnímu dílu a zapojují se do pomoci lidem bez domova. Cílem je poskytnout jim alespoň jedno teplé jídlo týdně a zároveň s nimi navázat lepší kontakt. Zapojují se restaurace U Třech kytar, Škochův dům, U Dvou koček, Univerzita, Černá Perla a projekt Polévka, která pomáhá.
Milan Hulan odpověděl Janě Woldřichové i na pár otázek:
Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl pomáhat lidem bez domova?
Vnímal jsem, že kolem nás žijí lidé, kteří to nemají jednoduché a cítil jsem potřebu udělat alespoň něco konkrétního, čím bych jim mohl pomoci.
Jak dlouho už spolupracujete s Charitou Tábor a jak tato spolupráce vznikla?
S Charitou Tábor spolupracuje naše firma osm let, spolupráce vznikla přirozeně z osobního setkání a z pocitu společného cíle.
Proč je pro vás důležité zapojit se právě do pomoci lidem bez domova?
Protože každý člověk si zaslouží respekt, teplé jídlo a pocit, že na něj někdo myslí. Uvědomuji si, že bezdomovectví není často výsledkem takzvaných špatných rozhodnutí, ale souhry okolností, která může potkat kohokoliv z nás. Příprava vánočního oběda pro lidi, kteří by jinak zůstali sami, je pro mě výrazem solidarity, lidskosti a empatie. Není to samozřejmě pouze o jídle, ale i o úsměvu a naději, že i nejtěžší chvíle mohou být alespoň na okamžik světlejší.
Vaše restaurace se podílí i na pravidelném vaření polévky. Co byste vzkázal ostatním podnikatelům nebo lidem, kteří zvažují, že by se také zapojili do pomoci?
Nebojte se začít – i malý krok může pro někoho znamenat opravdu hodně. Věřím, že i malá pomoc může mít velký dopad, vrátit naději, pocit bezpeční a důvěru v lidi.

Diskuse k článku