Jiřina Šejbalová nepeče piškot ledajaký. Ten její se šlehá netradičně – celá vejce s cukrem, s trochou teplé vody, bez oddělování žloutků a bílků. A výsledek? Jemný, vláčný a pružný korpus, který se nesmí propichovat, jen lehce zmáčknout prstem. V jejím podání nejlépe vynikne s kyselou rybízovou zavařeninou a čerstvými jahodami. A když zbude čas? Šup s ním do skleniček od hořčice, kde čekají domácí pudingy bez mouky.

Potřebujete: 3 vejce, 9 dkg cukru, 12 dkg mouky

A přece se tento obyčejný piškot nedělá obyčejně. První nezvyklost je, že se žloutky netřou zvlášť s cukrem, ani se netluče  sníh, ale vejce se s cukrem šlehají celá. Během šlehání provedu  něco, co jsem také dlouho neznala: totiž přidám 6 lžic vody, která má teplotu lidského těla (tedy na 1 vejce – 2 lžíce vody).

Byla jsem poučena, že je důležité při šlehání do vajíček vehnat  vzduch. Jaký proces tím ovzdušněním probíhá to nevím, ale  šlehám pilně u vědomí, že to tak musí být. Pak vyměním šlehací metlu za vařečku a pomalu přidávám mouku a stále jedním  směrem míchám a masu opatrně převracím. Hotová masa musí mít jemné puchýřky. Tím je utřena. Pak vymažu formu máslem, vysypu moukou a peču v mírné troubě.

Škytavý piškot

Pečený piškot se pozná podle toho, že když jej lehce zmáčkneme prstem, pružně se vrátí zpět. Nikdy se nesmí do piškotu píchat třískou. Propíchnutím by utekla pára a piškot by spadl. Když se všechna tato péče přesně dodrží, máme za odměnu piškot vláčný. Není suchý, kterému říkám škytavý a hrozně ho nerada.

S tímto dobrým piškotem pak dále naložíme podle vlastní fantazie. Já osobně mám nejraději rozříznutý, maličko pomazaný kyselou rybízovou zavařeninou, pak zase slepený a navrch pokrytý čerstvými procukrovanými jahodami se šlehanou smetanou. Další sladkosti se na chatě dělají velmi pohodlně v našich osvědčených skleničkách od hořčice. Je to nepřehledná řada pudingů, kde se můžeme alespoň utěšovat, že jsme se částečně vyhnuli mouce. Za všechny ostatní uvedu meruňkový pudink.

Jiřina Šejbalová, známá především jako charismatická herečka Národního divadla a představitelka mnoha výrazných ženských postav, měla blízko nejen k umění, ale i k autentickému životnímu stylu – a to se v její kuchařce odráží. Recepty jsou psány s osobitým šarmem a nenuceností, často doplněné drobnými radami „od srdce“.

V našem letním seriálu vám postupně nabídneme výběr těchto receptů – jako malý návrat do časů, kdy k nedělnímu obědu voněl rybízový koláč a voda na brambory se nosila ze studny.

Za týden se můžete těšit na recept na meruňkový pudink.

-red-