VAŘÍME NA CHATĚ: Rychlokvašené okurky Vlastiny babičky
LETNÍ SERIÁL. Jednou mi přinesla Vlasta ochutnat okurky. Byly tak krásně strupaté a maličké a štíhlounké a – úžasné.
Recept! Rychle recept! Jak to děláš?
Vlasta Fabianová není sobec a tak i já myslím, že je mojí vinností nenechat si tuto dobrotu pro sebe. Tady je ten recept:
Okurky pečlivě odrhnu kartáčkem a vyperu v několika vodách a v té poslední, již absolutně čisté, je nechám koupat třeba celou noc. Vymyji a vysuším pětilitrové láhve. Oloupu spoustu česneku – tři až čtyři velké hlavičky. Každý stroužek rozpůlím. U sousedů si vyprosím kopr i se šlahouny, hodně kopru. Vinné a višňové listy. Všechno operu a dám vysušit.
Okurky vyndám z vody, nechám oschnout, u každé oba konečky odkrojím a ještě do každé několikrát jehlou píchnu.
Dám vařit vodu s celým pepřem, novým kořením, mám-li i s hořčičným semínkem, 3-4 hřebíčky, 1-2 bobkovými listy a strašně moc solí. Na tom hodně záleží, říká Vlasta.
Do láhve se na stojato v pravém slova smyslu natlačí okurky, jedna vedle druhé. Čím těsněji, tím lépe. Když je dno zaplněno, vezmu hrst stroužků česneku, je-li někde místečko, vecpu i mezi okurky. Na to koprem úplně pokryji a zase stavím další okurky. A opět česnek, kopr, listí, a zase, až je láhev plná.
Vystydlou vodu s kořením vyleji na okurky, aby byly zcela potopené. Zatížím prkénkem, zavážu. Já vím, je to piplačka, říká Vlasta, ale ten výsledek, říkám já! Volám Vlastu. Okurky se totiž po dvou – třech dnech začaly kalit. Ale ta jásá. Prý výborně, lák bude hotová báseň, nech to tak ještě dva až tři dny, v teple, to jde rychle.
Po pěti dnech otevřu, kleštičkami jednu…
Vlasta mě upozornila, že to nejsou okurky na výdrž. Nebyly! Jen se po nich zaprášilo.
Autentické recepty herečky Jiřiny Šejbalové našel jeden z našich čtenářů v knihobudce v Kovářově a přinesl je do redakce. Pocházejí z knihy Vaříme na chatě, která vyšla už v roce 1969 – v době, kdy se české rodiny znovu učily trávit volné chvíle na chalupách, s jednoduchým vařením, domácími surovinami a bez zbytečného spěchu.
Jiřina Šejbalová, známá především jako charismatická herečka Národního divadla a představitelka mnoha výrazných ženských postav, měla blízko nejen k umění, ale i k autentickému životnímu stylu – a to se v její kuchařce odráží. Recepty jsou psány s osobitým šarmem a nenuceností, často doplněné drobnými radami „od srdce“.
V našem letním seriálu vám postupně nabídneme výběr těchto receptů – jako malý návrat do časů, kdy k nedělnímu obědu voněl rybízový koláč a voda na brambory se nosila ze studny.
Za týden se můžete těšit na recept na rizoto.
-red-

Diskuse k článku