Deska byla instalována v roce 2010 u příležitosti 65. výročí konce druhé světové války. Stojí na ní:„Generál A. A. Vlasov pobýval v tomto zámku 11. a 12. 5. 1945. Spolu s vojáky I. divize ROA byl 12. 5. 1945 poblíž Lnář zajat Rudou armádou.“ Je připomínkou, že v obci pobýval významný muž konce druhé světové války, jak potvrdil místostarosta obce Vladimír Červenka. „Záměrem bylo pouze připomenout jednu z osobností druhé světové války, jakkoli kontroverzně hodnocenou, jejíž osud je spjat s naší obcí,“ upřesnil.

Současně uvedl, že se nejedná o místo pietních aktů. „V osvobození Lnář vlasovci žádnou roli nesehráli. Pouze do našeho kraje, jímž procházela demarkační linie, ustupovali před Rudou armádou s nadějí, že by se jim mohlo podařit přejít do americké zóny. Podle vyprávění pamětníků byli někteří zastřeleni Rusy na místě, někteří spáchali sebevraždu a většina padla s tichým souhlasem Američanů – vlivem repatriačních dohod mezi mocnostmi – do zajetí,“ vysvětlil místostarosta.

Vyvolala pamětní deska ve Lnářích nevoli? „Až na jedinou výjimku, pokud je mi známo, navíc od občana jiné sousední obce, jsme žádné výrazně negativní reakce nezaznamenali,“ poznamenal Vladimír Červenka. Osobně vnímá současnou diskuzi o vlasovcích, kterou rozpoutal zmíněný starosta Řeporyjí Pavel Novotný, neutrálně. „Nastalá diskuse ohledně pomníku v Řeporyjích mne nijak zvlášť netrápí, jelikož nejsem odborníkem na sledovanou problematiku. Historií druhé světové války se nezabývám takřka vůbec, jen okrajově v regionálně historických souvislostech.“

Je opravdu role vlasovců tak kontroverzní? „Na základě svých skromných znalostí tohoto tématu mohu říci jen to, že vlasovci, ať již byly jejich pohnutky jakékoli, zasáhli do pražského květnového povstání jako prakticky jediná skutečná armáda – pomineme-li samozřejmě německé oddíly – a tím přispěli k osvobození Prahy. Vytvářet zde jakoukoli ´kauzu´ mi připadá bezúčelné,“ vyjádřil svůj názor Vladimír Červenka.