Proč nemá dozorčí rada Služeb předsedu a kdo je vlastně autorem zmíněného zápisu?

Nejde o oficiální zápis, ale o jakési poznámky člena dozorčí rady inženýra Košťála, které radní dostali jako valná hromada. Praxe v dozorčí radě Služeb je taková, že skutečně nemá stanoveného předsedu, jen si na každém zasedání určí předsedajícího. Důvodů je celá řada a jeden z nich i politický. Vzpomeňte na dotaz zastupitele pana Polaneckého, jestli bude po volbách obměna orgánů městských společností. Členové dozorčí rady tvrdí, že se k volbě předsedy ještě nedostali a mají ve Službách k řešení důležitější věci. Činnost dozorčí rady to nijak neomezuje. Je to na nich, proč ještě předsedu nestanovili. Podle obchodního zákoníku ale dozorčí rada předsedu má mít a musí se to vyřešit. Zákon hovoří jasně.

Jenže předseda tam není stanoven už roky. Nemůže být důvodem třeba to, že nikdo nechce nést spoluodpovědnost?

To si nemyslím a problém s absencí předsedy dozorčí rady se v brzké době napraví.

Myslíte si dnes, že bylo dobré zřídit organizační složku Živé Milevsko pro rozvíjení takzvaných smart konceptů chytrého města jako součást Služeb Města?

Dnes je asi zbytečné si vyčítat, jestli jsme zvolili dobrý systém. Vyplynulo to z logiky věci. Rozvíjení Smart city byla od začátku iniciativa pana Krále a ten byl současně jednatelem Služeb. Iniciativa nepřišla ani od nikoho z městského úřadu, ani od vedení města, byl tu pan Král, který přišel s vizemi, je tedy logické, že se jimi zabýval jejich autor a organizační řešení se tomu přizpůsobilo. Vzpomeňte si, že prvotní myšlenkou bylo hlavně řešení zázemí pro Služby, například jak vyřešit umístění třídírny odpadů, která funguje na dvoře v hrozných podmínkách. A využití dotací na Smart projekty se nabízelo. Pan Král je z Písku, Milevsko se mu líbí a viděl zvenčí problémy, které my ani někdy nevnímáme. Radě města se proto zdálo rozumné zřídit organizační složku tímto způsobem.

V zápisu z průběhu dozorčí rady stojí na adresu Živého Milevska výslovně – stávající projekty jsou zrušeny, neví se, co bude dál… Co se tím myslí? Debatovali jste o tom v radě města?

Když pan Král do Služeb nastoupil, tak ještě než vznikla organizační složka Živé Milevsko, dostal od rady města a dozorčí rady Služeb zadání, aby nechal vypracovat projekt na nové zázemí společnosti. Tehdy vznikl projekt na situační řešení v navrženém průmyslovém parku, kde mělo být startupové centrum pro začínající firmy, ale i nová budova Služeb Města, které by zajišťovaly chod celé průmyslové zóny. Druhý projekt navrhoval komunikace v této oblasti a měla navazovat objednávka města na vybudování páteřní komunikace v zóně. Jenže pak se rozhodlo, že se město bude poohlížet po výhodnějších dotačních titulech, tak se příprava průmyslového parku pozastavila a nepožádalo se zatím o dotaci, z níž by se uhradila práce projektantu Jeništovi. Jeho projekt je ve finále, náklady budou kolem 300 tisíc korun a budu navrhovat, aby je zaplatilo město, protože celý projekt průmyslového parku je jen pozastavený a s realizací zázemí Služeb v těchto místech později. Projekt na páteřní komunikaci je hotový a ten je i z prostředků města už uhrazený. Podle mých informací se zrušenými projekty a potřebou zaplacení míní v zápisu toto, správnější výraz by byl spíš – pozastavené projekty. Věřím, že se zastupitelé rozhodnou za projekt zaplatit.

Dodatečně se také řeší, aby složka Živé Milevsko platila za své sídlo ve Službách Města nájem. Proč nebyl nájem stanoven od začátku?

Pan Král nastoupil jako jednatel Služeb, přijal asistentku jednatele, oba součsně pracovali pro Živé Milevsko. Nevím, jak oddělovat, když ve dvou organizacích stoprocentně vlastněných městem jeden člověk chvíli telefonuje za Služby a chvíli za Živé Milevsko nebo když sekretářka jednou vaří kafe hostům jednatele a podruhé koordinátora Živého Milevska. Přičemž projekt Živého Milevska například vyřídil dotaci Efect na veřejné osvětlení, město dostalo 867 tisíc, které by jinak nemělo, Služby z toho měly práci na zakázce téměř za tři miliony a občané získali 160 nových světel. Minulý místostarosta Martin Třeštík byl toho názoru, že by středisko Živé Milevsko mělo platit Službám nájem, zbytek rady to nechtěl řešit, protože jsme nevěděli, jak ty náklady oddělit. I já jsem si říkal, že není třeba, aby město městu fakturovalo nájem. Teď jsme se v radě města dohodli, že od 1. července bude středisko Živého Milevska hradit Službám za kancelář 4000 korun měsíčně. Je to i proto, že od letoška pracují v Živém Milevsku další dva lidé, kteří nejsou souběžně součástí obou organizací.

Z čeho bude Živé Milevsko nájem platit, když se mluví o pozastavených projektech, na které měly přijít dotace?

Živé Milevsko dostalo dotaci na dvě pracovní místa – specialisty veřejného prostoru a komunikace s veřejností. Dotace obsahuje finance na jejich mzdy i na další náklady a těmi bude i pronájem kanceláře.

Nedávno přestal být funkční web Živého Milevska, to vypadalo, že má organizační složka finanční problémy…

O tom nic nevím, web už funguje.

Nenadělalo propojení Služeb a Živého Milevska zbytečně zlou krev, když se údajně obrátili zaměstnanci Služeb na jednatele s požadavkem, aby jim přidal na mzdách nebo odejdou – právě kvůli tomu, že vidí nadstandardní odměny lidí v Živém Milevsku a dozvídají se, že Služby dotují jeho provoz?

Rada města rozhodla, že bude Živé Milevsko sídlit ve Službách a bude to takto fungovat. Provázanost činností obou organizací měla být veliká, lecjaká zakázka by kvůli propojení doputovala do Služeb, ale zatím se projekt průmyslového parku nerealizuje. Já jsem zas slyšel, že zaměstnancům Služeb vadí, že do firmy teď docházejí samí „kravaťáci“. A jestli někomu vadí, že jsou v Živém Milevsku vysoké platy, tak teď se tam uvolní místo, každýse tam může přihlásit. Samozřejmě pokud má příslušnou kvalifikaci. A stačí mu místo jen na dobu projektu, tedy na dva roky.

Nebudeme si zastírat, že velkou nevoli způsobilo, když místo specialisty veřejného prostoru získala právě vaše dcera. Neměl jste jí spíš poradit, aby se o toto místo neucházela?

Ne. Nemyslím si, že by neměla mít možnost ucházet se o jakékoliv místo ve městě jako každý jiný. Podle mých informací, které jsem pak od výběrové komise obdržel, byl favoritem toho konkursu Dušan Beneš. Jenže těsně před vyhlášením výsledků odstoupil, protože získal místo na finančním úřadu. Teprve pak přišla na řadu moje dcera. Možná by pro ni bylo příhodnější parketou místo komunikátora s veřejností, ale tam jsme si řekli, že by bylo opravdu trapné, aby dcera komunikovala s tátou. Myslím, že její vzdělání souvisí i s pozicí specialisty veřejného prostoru a že se pustila poctivě do práce. Na podzim ale má jít na mateřskou dovolenou, takže místo je opět k dispozici a uvidíme, jaký o něj bude zájem.

Aktuálnější je teď asi otázka, co si počnou Služby, jestliže jim odejdou řidiči, kteří žádají přidat platy. Odchází již například řidič popelářského vozu…

Pokud budou zaměstnanci Služeb odcházet kvůli tomu, že mají lidé v jiné firmě vyšší platy, tak to přece nemá logiku. Je to velká kauza nafouknutá uměle. Živé Milevsko Službám žádné prostředky fakticky nesebralo, naopak jim přineslo byznys. A teď jim ještě bude platit nájem za kancelář.

Otázka zní ale stále stejně – kdo bude řídit auta, jestli řidiči odejdou?

Já jsem slyšel, že řidiči chtějí přidat čtyři tisíce. Přeplacení asi nejsou, to je fakt. Poprvé nám začala řidiče před časem přetahovat Správa a údržba silnic, tehdy už se trochu platy zvedly. Kdyby někdo za mnou oficiálně přišel, že chtějí přidat, můžeme si nad tím sednout. Nepřišel ale nikdo. Je iracionální srovnávat se se dvěma lidmi z jiné organizace, která bude ve Službách v podnájmu.

Výše odměn v Živém Milevsku budí pozornost, protože převyšuje i běžné mzdy na městském úřadu. Před časem si jeho tajemnice stěžovala, jak nemůže sehnat úředníka, když má začínat s platem 16 tisíc. Není tam skutečně nepoměr?

Jednak si myslím, že platy na městském úřadu nejsou tak špatné a hlavně – odměny dvou specialistů v Živém Milevsku jsou přímo nastavené v dotačním titulu, z něhož se platí. Možná to bude tím, že se odměny stanovují v Praze. Je to ale krátkodobý projekt, který příští rok skončí a bude se řešit, co dál. Úplně stejně fungují Svazky obcí. Já pořád nerozumím tomu, co existencí Živého Milevska mají Služby Města tratit. Dobře, propojení vadí, tak jeden radní navrhoval, aby se odstěhovali do budovy městského úřadu v Sažinově ulici. Tam ale není místo. Možná by mohli jít do čp. 1 po zmrzlinárně pana Hroníka, nevím. Ale co to bude řešit?

Možná by začlenění pod jinou městskou organizaci nebyla marná myšlenka. Při realizaci projektu elektrokol se přece ukázalo, že Živé Milevsko sice tvoří vize a administruje projekty, ale ruce na práci pro fyzické dotažení konkrétních záležitostí tam nejsou. Navíc koordinátor Živého Milevska nemá kompetenci zadávat nějaké úkoly jiným zaměstnancům města…

Ano, o větší kooperaci a propojení s dalšími městskými organizacemi je třeba přemýšlet. Ukázalo se to, když tu byl nedávno tajemník městského úřadu z jednoho středočeského města. Projekt Živého Milevska jako řešení smart města ho nadchl a řekl, že ho okamžitě převezmou. Ale koordinátorem že bude on sám, aby mohl rozdělovat úkoly.

Na stole stále leží otázka, jestli Živé Milevsko neodvádí pozornost jednatele od Služeb. Zvládají Služby svoje úkoly pro město?

Přece si ani jeden z nás nemyslí, že by lidé ve Službách Města kvůli Živému Milevsku méně dělali. Opakuji, že my jsme Živé Milevsko zakládali proto, aby z něj Služby Města profitovaly. Navíc složka Živé Milevsko zpracovala projekt a získala dotaci na Strategii odpadového hospodářství. Všechny ty strategie, které možná pro někoho vypadají zbytečné, jsou dnes podmínkou pro získávání dotací. Také se dotací získalo 300 tisíc na elektronickou úřední desku a další dotace na kamerový systém pro parkování – tam ale realizace hned teď nebude, protože řešení parkoviště za radnicí se zatím odložilo. Čekáme na konečný návrh autobusového nádraží, kde nám zbydou dvě třetiny plochy a je možné, že parkování se bude moci řešit tam.

Zaměřme se tedy na závěr na jednotlivé problémy ve Službách, které zápis z dozorčí rady zmiňoval. Proč je ztrátové středisko svozu a likvidace odpadu?

Protože jsou poddimenzované platby od města za svoz odpadu. Souvisí to s tím, že aby město mohlo zadávat zakázky Službám bez výběrového řízení, musely by Služby provádět 80 procent objemu své činnosti pouze pro město. Tak to u nás ale není, tady 45 procent objemu činnosti Služby provádějí pro externí zákazníky, aby získaly nějaké finance. Myslím, že správné je, aby Služby pracovaly pro město, ale pak to musíme zaplatit.

Myslíte tím, že by se občanům zdražil poplatek za odpad, který dlouhodobě patří k nejnižším v kraji?

Cesty jsou různé, nemusí se nutně zdražit poplatek za odpad. Buď se město rozhodne, že si objedná od Služeb tolik práce, aby nemusely hledat práci jinde, budeme tu mít krásně čisté a upravené město, ale musíme to z rozpočtu zaplatit. Nebo se rozhodneme, že si svoz odpadů přesoutěžíme a zjistíme, jestli by to někdo nedělal levněji. A pokud ano, tak buď musíme náš kukavůz prodat nebo zakonzervovat a říct chlapům Kalejovým, že pro ně nemáme práci. Nebo zřídíme jednu servisní organizaci jen pro město a druhou, která bude pracovat i pro externí zákazníky. Stojíme před volbou z těchto řešení, protože dlouhodobě není únosné, aby náklady na svoz a likvidaci odpadu byly ve Službách vyšší, než kolik město Službám za tuto práci platí.

Jako problém se zmiňuje v zápisu i kompostárna. Co s ní máte za plány?

Kompostárna se postavila z dotace a musí na daném místě fungovat ještě rok a půl. Její problém do budoucna je ten, že se nedá v daném prostoru rozšířit, navíc smrdí sousedním firmám pod okny. Budeme tedy hledat východisko pro dobu po skončení udržitelnosti a možnosti jsou dvě – ponechat nebo přestěhovat. To nám ale musí říct odborníci a i k tomu slouží dokumenty jako strategie odpadového hospodářství.