Astronomický úkaz způsobený tím, že Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže naši hvězdu částečně nebo zcela zakryje a na část planety padne stín, je velkým lákadlem. Mezi lety 2020 a 2030 nastane podle České astronomické společnosti jen sedm různých zatmění, včetně částečných, viditelných z evropského území. V roce 2026 však jde o událost zvlášť významnou.

Výjimečnost letošního srpnového zatmění charakterizuje několik údajů, které vybral specializovaný web Astro novinky. Jde od roku 1999 o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné i z Evropy. Bude to nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075. A kdyby se obyvatelé Česka chtěli vydávat za úplným zatměním, bude jim to středeční nejblíže až do roku 2081.

Podmínka: vidět přímo na obzor

Zatímco na úplné zatmění se mohou těšit lidé v takzvaném pásu totality od Grónska přes Island po sever Španělska, v českého území bude patrné zakrytí nejvýše 88 procent slunečního kotouče. Dlouholetý specialista na sledování Slunce Lubomír Dušek, který bude organizovat pozorování nedaleko Suchdola nad Lužnicí, vzpomíná na 11. srpen 1999. „V České republice bylo před 27 lety zatmění částečné, ale v Rakousku, poměrně blízko českých hranic, úplné. Byli jsme v Pohoří na Šumavě, což je jedna z nejjižnějších částí republiky, takže jsme viděli 99procentní zákryv. Bylo to kolem poledne a nastalo šero, jako večer. Ptáci přestanou zpívat. Všechno se uklidní a ukládá se ke spánku. Příroda to zkrátka pozná.“

Letos bude u nás efekt poněkud slabší. „Slunce produkuje záření a fotony velice silně, i když je velká část zastíněná. Ale při tak mohutném zakrytí bude šero patrné, i když ne tak silně jako v roce 1999. V Jižních Čechách by maximum mělo dosáhnout kolem 87 procent. Důvod, proč nebude vidět ani z Planetária a hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci a pozorování muselo přesunou na jindřichohradecké letiště, je prostý. Silueta Měsíce začne překrývat Slunce od pravého dolního okraje kolem 19.20 a největší zakrytí slunečního disku nastane ve chvílích, kdy bude téměř zapadat, zhruba ve 20.13 minut. Přibližně o devět minut později se skryje za obzor, takže už ani neuvidíme druhou polovinu zatmění, tedy kdy stín Měsíce bude odcházet. Pokud nezvolíme stanoviště někde vysoko nad krajinou.

Jak připomíná Lubomír Dušek, podmínkou pozorování je najít volnou krajinu, kde stavby nebo lesy nebrání pohledu přímo na čáru obzoru. Slunce zapadne mírně severozápadně, přibližně v azimutu přibližně 290 stupňů. Laikům odborníci doporučují jednoduše otestovat vhodnost pozorovacího stanoviště jeden dva dny předem.

Jindřichohradecká hvězdárna si vybrala areál tamního letiště, kde akce začne v 18 hodin. „Budeme pozorovat z letecké věže a také přímo z louky, otevřeme i stánek, ve kterém budeme prodávat brýle na pozorování,“ uvedl ředitel Ondřej Mašek. „Letiště slíbilo, že otevře i Pilot bar. Odborníci hvězdárny a planetária budou k dispozici pro dotazy a vstupné bude dobrovolné,“ dodal ředitel.

Červený efekt a dvojí soumrak

V maximální fázi zatmění silueta Měsíce zastíní Slunce odspodu, takže nahoře zůstane úzký srpek obrácený oběma rohy dolů. Zatmění těsně nad horizontem nabídne i další zvláštnost. „Mělo by nabývat lehkého červeného nádechu,“ poznamenává Lubomír Dušek. „Když Slunce zapadá, jeví se nám do červena v důsledku Rayleighova rozptylu. Ten zjednodušeně řečeno způsobuje, že obloha může být modrá a slunce nad obzorem načervenalé, a to se při pozorování projeví.“

Jak uvádí odborný web Astro novinky, zajímavé bude také sledovat dvojí soumrak: „V průběhu maxima úkazu nastane menší šero, po západu Slunce se opět obloha ještě trošku rozsvítí a teprve potom začne probíhat klasický soumrak.“

Pozdní čas může poněkud ulevit očím. „Nízko na obzorem nebude Slunce extrémně pálit a oslňovat, jako když bylo před 27 lety v nadhlavníku,“ podotýká Dušek. „Paprsky budou procházet silnou a hustou vrstvou atmosféry. Na pravidlech bezpečnosti pozorování to ovšem nic nemění.“

Jak pozorovat bezpečně

Experti i amatérští astronomové sdílejí v těchto dnech na sítích různé tipy na pozorovací stanoviště s různými výhodami. Jedno takové se nalézá například v prostoru u silnice mezi Břilicí a Přesekou nedaleko Třeboně. Předností v tomto případě je, že poskytuje dobré podmínky pro pozorování zatmění i následného nočního sledování meteorického roje Perseidy, které řada příznivců noční oblohy plánuje.

K odborně komentovanému sledování zve i Lubomír Dušek od 18.30 do prostoru mezi Hořejším Suchdolem a lokalitou známkou jako Tři facky. „Viditelnost mám dlouhodobě ověřenou. Byli jsme se tam navíc podívat před dvěma dny a pokud počasí dovolí, krásně zatmění uvidíme.“

Co se potřebného vybavení týká, Dušek nasadí vyspělou techniku, ale doporučuje i jednodušší metody. „Máme tři dalekohledy, velký zrcadlový i čočkový jsou vybavené slunečním filtrem, takže lze slunce pozorovat bezpečně, k dispozici bude i triedr se speciálními filtry.“ Stejně jako v Jindřichově Hradci bude možné si na místě zakoupit speciální brýle. „Jsou vybavené pokovenou fólií, která zabraňuje pronikání až 99 procent slunečního záření. I jedno procento ale už pro pozorování zatmění stačí,“ vysvětluje Dušek a ukazuje svoji vychytávku. Brýle ještě vylepšuju jakýmsi stínítkem v oblasti čela, které odcloní nepřímé záření.

Speciální brýle by si mohli zájemci ještě do středy stihnout opatřit prostřednictvím e-shopů. Náhražky se nedoporučují, ať už jde o různé fólie nebo očazené sklo. Stejně nevhodné je pozorování fotoaparátem, který nemá objektiv vybavený odpovídajícím filtrem. Astronomové se nanejvýš shodnou na svářečském filtru stupně 14 a výš.

Zajímavou pomůckou je provizorní sluneční projektor vyrobený z papíru. „Slouží místo dalekohledu,“ doporučuje Dušek. „Pomocí dvou čoček a zrcátka zajišťuje projekci slunečního kotouče na bílou papírovou plochu. Je to záležitost pár korun, kterou jsem našel na německém e-shopu, jenom jsem ji musel podle návodu slepit.“ (Viz fotografie.)

Sluneční hostinou to neskončí

Letošní 12. srpen je pro milovníky nebeských dějů pozoruhodný i kvůli souběhu událostí. „Až projde zatmění, budeme čekat na Perseidy,“ láká zájemce Dušek a stejnou nabídku dostanou i návštěvníci akce na jindřichohradeckém letišti. Dny kolem 12. a 13. srpna jsou každoročně spojené s vysokou aktivitou meteorického roje Perseidy. Několikatýdenní podívaná podle výpočtů astronomů letos vyvrcholí právě mezi půlnoci z 12. na 13. srpna a čtvrtou hodinou ranní. Očekává se šedesát až osmdesát meteorů za hodinu. „Nejlepší je lehnout si pod oblohu na deku a sledovat široký výsek oblohy,“ doporučuje Lubomír Dušek. Meteorologové prozatím slibují počasí příznivé pro pozorování.

Středeční sluneční divadlo se nebude jen tak opakovat. Stačí připomenout, že poslední úplné zatmění viditelné z našeho současného území nastalo 8. července 1842 na moravsko-slovenském pomezí. A to příští, doufejme, čeká naše potomky 7. října 2135. Ani výrazná částečná zatmění ale nebudou na dosah. Už za rok, 2. srpna 2027, se sice zopakuje úplné zatmění v Evropě, a to v jižním Španělsku, u nás však bude zasahovat jen polovinu slunečního disku. Další částečná zatmění bude na našem území možné pozorovat až 12. června 2029 a 1. června 2030 a ani ta nebudou stejně výrazná jako letošní.

Na úplná zatmění se mohou obyvatelé Země v této dekádě těšit ještě dvakrát, avšak na území Austrálie a Nového Zélandu (22. července 2028), respektive Austrálie a jihu Afriky (25. listopadu 2030).