Večerní putování za vodňanskými pověstmi přilákalo desítky lidí
Zobrazit galerii
(23)
VODŇANY – Na nádvoří Knihovny Gelasta Vodňanského se v pátek 17. října v podvečer scházely desítky lidí – děti s baterkami, rodiče i senioři, které lákalo tajuplné putování za vodňanskými pověstmi. Po krátkém přivítání ředitelky muzea se objevil sám Gelastus Vodňanský, jehož jméno knihovna nese. S úsměvem a starodávnou moudrostí se ujal role průvodce po stopách městských legend i skrytých pokladů.
První zastávka nás zavedla do parkánů na Náměstí 5. května, kde dav lidí přivítala kořenářka s lektvary. Vyprávěla pověst o tom, jak Vodňanští kvůli císaři měli pokládat dlažbu na náměstí. Když však na práci nebyly peníze, císař městu přidal z pokladny – a vychytralí vodňanští konšelé si nakonec vydláždili hlavně před vlastními domy.
Další zastavení čekalo putující skupinu za školou Trivis, na místě bývalých hradeb. Tam, kde se potkává minulost se současností, se objevila Eleonora ze Svobodných Hor z 16. století. Vyprávěla o dvanácti apoštolech, kamenných sochách ukrytých ve starém dole u Vodňan. V noci byl prý o vesničky Křepice slyšet dusot koní dobrodruha, který pátrá po pokladu. Děti se při večerním putování s nadšením pustily do hledání dávného pokladu.
Závěrečná zastávka vedla na jižní baštu v parkánech ulice ČSLA, kde se zjevil čaroděj Starkat. S ním ožil i příběh o zlatém ptáčkovi a truhláři Vítu Fučíkovi Kudličkovi, který toužil létat. Vesničané se mu smáli, ale on neúnavně vyráběl křídla, až se jednou skutečně dotkl oblohy. Děti si tu zkusily postavit vlastní papírové vlaštovky a soutěžily, komu doletí nejdál.
Večer se pomalu ponořil do tmy, ale v očích všech zůstalo světlo – z kouzel, smíchu a dávných vodňanských příběhů, které ožily mezi hradbami i v srdcích těch, kdo se přišli nechat unést fantazií.
Více v Týdeníku Strakonicko.
Diskuse k článku