Vědci s rybáři sledovali výtěr candáta a líhnutí jiker na Lipně během dubna a května. Jaro mělo poměrně netypický teplotní průběh: v prvním období panovalo teplé počasí a vysoké teploty přes 15 stupňů Celsia. Tohoto období využili zejména candáti v zátoce Hadí luka, která je zároveň chráněnou rybí oblastí Českého rybářského svazu. Postupně candáti obsadili 14 z 15 instalovaných hnízd. Po 17. dubnu došlo k prudkému ochlazení, které „zmrazilo“ tření na celé nádrži. Další vytřená hnízda našli odborníci až 1. května, po zlepšení počasí na konci dubna.

Většina snůšek jiker v zátoce Hadí luka přečkala v pořádku chladné období a vylíhla se v první dekádě května. „Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd. Ke tření candáta tedy zjevně dochází opakovaně.

„Zjištění dobře koresponduje s naším dřívějším objevem několika velikostních skupin, kohort, plůdku candáta. Ukazuje se, že různé roky mají různou úspěšnost různě starého plůdku candáta, v některých letech převažují „trpasličí“ kohorty z pozdních výtěrů, v jiných letech naopak dominuje plůdek z jarního výtěru,“ vysvětluje Jan Kubečka. Z dosavadních údajů je patrné, že nejlépe se rozmnožují candáti v Hadí zátoce. Z ostatních 46 umělých hnízd, rozmístěných v nádrži, samci obsadili jen pět kusů.

Osud letošního plůdku candáta budou vědci pozorovat i dále. V polovině června budou sledovat všechny vylíhnuté larvy a plůdek jako takzvaný ichthyoplankton. Skutečnou sílu nastupujícího ročníku a podíly jednotlivých velikostních kohort plůdku se pak dozvědí během průzkumu pelagického plůdkového společenstva koncem srpna.

Candát obecný patří k nejvyhledávanějším dravcům z hlediska sportovního rybolovu a v lipenské nádrži byl velmi početný ještě v posledních dvou dekádách 20. století. Od roku 2005 jeho množství v nádrži významně pokleslo. Rybáři s pomocí hydrobiologů proto pravidelně sledují rybí společenstvo Lipna s cílem zjistit příčiny úbytku candáta a zavést opatření k zajištění stability jeho populace. 

Proč ubývají v Lipně candáti? 

Šedesát umělých hnízd pro candáty instalovali na Lipně letos na jaře jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Hnízda odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, několikrát týdně kontrolují. Chtějí prověřit, zda populaci candátů na Lipně ohrožuje největší vrcholový predátor sladkých vod, sumec velký. Podle posledního průzkumu v září loňského roku se totiž ukazuje, že množství sumců na Lipně výrazně narůstá, zatímco candáti ubývají.

Candát obecný se vyznačuje vyvinutou rodičovskou péčí, kdy po výtěru samec hlídá vytřené hnízdo s jikrami. V tuto dobu odhodí vrozenou plachost a je schopen bránit hnízdo i proti vetřelcům větším, než je on sám. Pro velké sumce tak může představovat snadnou kořist. Pozře-li sumec samce candáta, je ke zkáze odsouzena i celá snůška jiker, která se pak stane kořistí ostatních ryb. Vliv vrcholového predátora na populaci candátů tak může v být v tomto období devastující.

Přitom právě díky úlovkům dravců byla údolní nádrž Lipno mnohými rybáři považována za rybářský ráj. V posledních dvou dekádách 20. století pocházel každý pátý candát ulovený v Čechách a na Moravě z nádrže Lipno. Situace se změnila kolem roku 2005, kdy úlovky poklesly zhruba na desetinu dřívějšího množství a populace candáta se dostala až na pokraj kolapsu.

Co způsobilo candátí krizi?

Téměř detektivní pátrání po příčinách poklesu množství candátů v té době zahájili odborníci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR ve spolupráci s obhospodařovatelem revíru, Jihočeským územním svazem ČRS. „Rozebrat příčinné souvislosti pod hladinou našeho největšího jezera nebyl vůbec snadný úkol. V úvahu přicházely faktory jako klimatická změna, nedostatečné rozmnožování, parazité a nemoci, pokles produktivity nádrže, vliv rybožravých predátorů, konkurence a predace ostatních dravých druhů ryb, přílišný tlak ze strany rybářů atd.,“ vyjmenovává Jan Kubečka.

Podrobné analýzy ukázaly, že na přelomu tisíciletí klesla koncentrace živin a produktivita nádrže. V kombinaci s kolísáním hladiny se to projevilo v úbytku množství potravy pro candáta, a to vedlo k výraznému zpomalení růstu. „Zatímco dříve dosahovali candáti stanovené lovné míry 50 cm po čtvrtém roce života, ročníku narozenému v roce 2000 to trvalo devět let. Takto pomalu rostoucí populaci se nedařilo kompenzovat ztráty působené rekreačními rybáři a došlo ke kolapsu úlovků, kterému říkáme candátí krize,“ uvádí Jan Kubečka. Aby se populaci candáta pomohlo, přistoupil provozovatel revíru k řadě ochranných opatření, především k vyhlášení rozsáhlých chráněných rybích oblastí a zákazu lovu na nástražní rybku menší než 20 cm, která vešla v platnost od roku 2009.

Díky tomu se po několika letech objevily náznaky zotavení populace. „Například v letech 2016 a 2017 můžeme mluvit o velmi silných ročnících candáta. Množství rybího plůdku, který je hlavní potravou candáta, v nádrži stouplo a rychlost růstu se vrátila na původní úroveň,“ říká Jiří Marek, jednatel Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu. Povzbuzen náznaky zotavení, zmírnil rybářský svaz ochranná opatření na minimální délku nástražní rybky 15 cm. Úlovky skutečně po několik let stouply a vrátil se i zájem rybářů o lov candáta.

Zotavení populace candátů vystřídal nečekaný zvrat

Zcela neočekávaně však došlo znovu k poklesu početnosti těchto dravců. „Zaznamenali jsme zvýšenou úmrtnost u silných ročníků ve věku 3-6 let. To bylo velmi překvapivé, protože šlo o ryby v rozpuku nejlepších let života ve výborné kondici a dobře zásobené potravou. Populace měla všechny předpoklady růst, ale paradoxně začala klesat,“ vypráví Jan Kubečka s tím, že zahájili nové pátrání po příčinách úbytku candátů. Jednou z možných příčin se ukázal být vrcholový predátor, sumec velký.

Co dál?

Díky podpoře Krajského úřadu Jihočeského kraje provedli hydrobiologové v září 2023 průzkum populace sumce velkého, který potvrdil, že jeho populace v posledních letech silně narůstá. Biomasa sumců ulovených rekreačními rybáři dokonce přerostla v roce 2022 biomasu ulovených candátů. „Při tomto průzkumu jsme odhalili ve volné vodě Lipna nejvyšší biomasu sumce ze všech dosud zkoumaných nádrží, přibližně 35 kilogramů na hektar. Navíc jsme zjistili, že candáti představují více než 10 % potravy sumce. Je tedy vysoce pravděpodobné, že sumec je oním faktorem, který ohrožuje přežívání candátů a znemožňuje návrat vysokých úlovků,“ vysvětluje Jan Kubečka.

Zpřesňovat odhady početnosti sumce a jeho vlivu na populaci candáta budou hydrobiologové znovu v letošním roce. Právě nyní na přelomu dubna a května se soustřeďují na klíčové období rozmnožování candátů. Zároveň provádějí průzkum populace sumce a jeho potravního chování tak, aby mohli odhadnout jeho vliv na populace candáta v tomto kritickém období. Na konci srpna se pak zaměří na sledování výsledku tření candáta a vliv sumce v letním období.