Nájem umožňuje nájemci pronajatou věc užívat – obvykle za stanovené nájemné, kdežto pacht opravňuje pachtýře, aby na najaté věci hospodařil, požíval veškeré výnosy a čerpal i dotace, které na hospodaření v lesích přicházejí. V minulých letech, kdy se řešila kůrovcová kalamita, lesy zisk negenerovaly. Těžilo se ale i tak minimálně, pečlivě se zalesňovalo a do konce lesního hospodářského plánu, který se zpracovává na deset let, se teď očekává kolem pěti milionů korun zisku. Ty by tedy nemusely připadnout městu a jeho občanům, ale premonstrátům. O tom, že vedení města myslí tento plán vážně, svědčí bod programu na minulé radě města. Měl název – Hospodaření v lesích města Milevska. V předsálí jednací místnosti už čekal ředitel premonstrátské lesní správy s tím, že bude přizván k projednání podrobností. Jenže někteří radní se vzbouřili a bod byl odložen na pondělí 11. března.

Podle všeho je ale zajištěna většinová podpora v radě města, které náleží ze zákona kompetence rozhodovat o pronájmech, respektive pachtech. Sedm radních tak může rozhodnout o tom, že město odevzdá hospodaření ve svých lesích i budoucí výnosy, aniž by rada města věc konzultovala se zastupiteli. 

Milevsko má schválený ze zákona povinný lesní hospodářský plán, který platí od roku 2021 do roku 2030. Pořízení zadává město. Plán zpracovávala společnost LesInfo CZ z Českých Budějovic. Navíc každý lesní majetek o rozloze nad 50 hektarů musí mít lesního hospodáře. Tím je od roku 2000 Milan Černý z Milevska. Vybrán byl ve výběrovém řízení, má smlouvu na neurčito s výpovědní lhůtou. „Určuji, co se v lesích bude v rámci lesního hospodářského plánu dělat, zajistím na to firmy, na větší práce a prodej dřeva vyhlašuji výběrové řízení, vše zkontroluji a předám výstup na odbor životního prostředí,“ popisuje Milan Černý. Jeho měsíční odměna činí 20 000 korun.

V Milevských novinách minulou středu starosta Ivan Radosta zmínil, že řeší s Královskou kanonií premonstrátů, aby se starala o městské lesy. „Oficiálně vůbec nevím, že se s lesy město chystá něco podnikat, výpověď jsem nedostal,“ říká lesní hospodář Černý. „Ve všech předešlých obdobích jsem byl zhruba jednou za rok v kontaktu se starostou nebo s příslušným místostarostou, který měl lesy v gesci. Bavili jsme se o tom, jaké má město s lesy záměry, ať už to byla paní Stráská, pan Herout, pan Třeštík – ten byl ekonom, zajímalo ho to hodně podrobně. Naposledy jsem se scházel s panem Horkem. V tomto volebním období se mnou nikdo nekomunikuje,“ uvedl Milan Černý.

Jak si městské lesy Milevska stojí?

„Lesním hospodářským plánem je stanovený objem těžby na celé desetiletí. Mělo by se těžit 930 kubíků dřeva ročně. I v uplynulých třech letech, kdy jsme řešili kůrovcovou kalamitu, tak jsme se vešli každoročně do jedné desetiny tohoto desetiletého plánu. Těžili jsme i méně. Do konce decenia je tak možná ještě těžba 6000 kubíků. Při dnešních cenách, když se nic nezmění a nepřijde nějaká vichřice a polomy, tak by se v příštích šesti letech mělo vydělat pět milionů čistého zisku,“ konstatuje lesní hospodář Černý. Letos se čeká ještě milion korun dotací.

„Tři roky jsme hospodařili s nulou nebo malým ziskem a už od letošního roku začnou městské lesy vydělávat. Máme veškeré špatné dřevo vytěžené a vše zalesněné, hotové. Navíc máme zašetřeno 37 tisíc kubíků dřeva. Před lety jsme se ještě za vedoucího odboru životního prostředí inženýra Korejse s vedením města dohodli, že budeme hospodařit s nulou nebo malým ziskem do 100 tisíc ročně a spíš jsme se snažili lesy kolem Milevska šetřit, protože mají i významný rekreační účel. Nedotěžovali jsme do ročního objemu možné těžby a tím je tady zašetřené velké množství dřeva k budoucí těžbě. Já bych městu určitě nedoporučoval těžit na maximum. My bychom potřebovali, aby dřevo vyrostlo do staří 80 až 100 let. Jiní hospodáři kolem mají vytěženo, vidíte tam velké holiny. My se snažíme, aby nebyly jen holiny a mladý les, ale aby byl zastoupen les různého stáří a byly zastoupeny různé dřeviny, které patří do tohoto lesního typu. Bývala tu převaha smrku a teď se dostáváme téměř na 50 procent listnatých dřevin, tak jako všude,“ vysvětluje Černý.

Jak je to s dotacemi?
„Byly tu dotace od státu, které vyrovnávaly propad v cenách dřeva při kalamitě, a pak jsou dotace trvalé – aby se lesy zachovaly. Současně stát reguluje, jak má les vypadat. Jsou tu dotace na meliorační a zpevňující dřeviny jako jsou listnáče, dub, buk, javor, jedle, tam je dotace nejvyšší – 15 Kč za vysazený stromek, za borovici je 6 Kč a za smrk v naší nadmořské výšce není nic. Ve vyšších oblastech je dotovaný i smrk. Dotace jsou vypsané do roku 2027 a budou určitě i dál, jsou evropské a stát přidává národní. Pak jsou příplatky na následnou péči – ožínování, mazání proti zvěři, oplocování, drcení klestu, teď už i na ponechání klestu. Dotace shání lesní hospodář a chodí kontroly státní správy, které prověřují jejich využití,“ popisuje Milan Černý. 

Uvedl, že Milevsko historicky vždy své lesy obhospodařovalo samo a vždycky si to obhájilo, i když tlaky a zájem od premonstrátů už tu dříve byly. Vedle toho existují i obce, které mají své lesy pronajaté nebo propachtované. „Co vím z oboru, tak pachtu je velmi málo, protože to je pro vlastníka dost nevýhodná věc. Pacht má logiku pro zemědělství – jeden rok zasejete, druhý sklidíte, ale v lesnictví je ten cyklus stoletý, měla by se jedna setina ročně vytěžit a vysázet. Při pachtu veškerá přidaná hodnota nespadá majiteli, ale pachtýři. Pachtýř se stará, investuje a výtěžek jde jemu. V Milevsku ale máme zainvestováno, ošetřeno a očekáváme zisky. V takový okamžik je velmi výhodné získat les do pachtu. A co je nebezpečné – když si tam dá pachtýř či nájemce ještě svého lesního hospodáře, tak vlastník lesa naprosto ztrácí kontrolu. I z pohledu dotací je pachtýř brán jako vlastník – hospodaří a čerpá dotace,“ říká Milan Černý.

V porovnání s okolními majiteli lesů, kteří mají hodně vytěženo, má podle slov Milana Černého Milevsko své lesy nejzachovalejší. Dají se tak očekávat diskuse nad přenecháním očekávaného pětimilionového zisku pachtýři. Někteří zastupitelé rozebírají i právní rovinu takového aktu. Podle redakcí oslovených právníků by se v tomto případě také mohl problém přesunout do oblasti trestního práva, například by se mohlo jednat o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. 

Městské lesy o rozloze téměř 170 hektarů se nacházejí kolem Milevska, na Hajdě, v Dmýšticích, Klisíně, Velké nebo Rukávči. Zájem z církevních kruhů má svou logiku – blíží se konec období, kdy stát vyplácí v rámci církevních restitucí finanční podporu na provoz církví a církve se bez ní budou muset obejít. Hledají tedy jiné zdroje příjmů. V Českých Budějovicích to zaznělo například při projednávání plánované výstavby na Děkanských polích. Sousedé tu protestovali proti vyšším bytovkám, byli svolní pouze s rodinnými domy. Při veřejném projednávání studie zaznělo, že biskupství potřebuje, aby bytů vyrostlo co nejvíce – právě kvůli budoucí náhradě za nynější příjem od státu na provoz církví. Ten se postupně snižuje a má zcela skončit v roce 2029.