Vedoucí lékař operačního střediska záchranné služby Jakub Jan Hájek začínal jako zdravotnický asistent i řidič






JIŽNÍ ČECHY – Na nedávné konferenci ke dvacátému výročí založení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje ocenilo vedení krajské organizace práci záchranářů, kteří se službě pacientům v terénu věnují obětavě a dlouhodobě. Jedním z pětačtyřiceti oceněných, kterým ředitel organizace Marek Slabý udělil medaili za dlouhodobou podporu a spolupráci při rozvoji přednemocniční neodkladné péče, byl i lékař Jakub Jan Hájek. Na středisku záchranné služby v Jindřichově Hradci začal jako zdravotnický asistent pomáhat už během studia lékařské fakulty. Vyzkoušel si i práci řidiče záchranky.
Jakub Jan Hájek se pro profesi lékaře urgentní medicíny rozhodl už jako malý kluk. Dnes je ve Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje vedoucím lékařem Zdravotnického operačního střediska, a také Oblastního střediska Jindřichův Hradec.
Jeho cesta k urgentní medicíně začala velmi brzy. Už v dětství. Jeho otec pracoval jako řidič záchranky. Často za ním na výjezdovou základnu chodil. Záchranářské prostředí v něm zanechalo hlubokou stopu a jasný cíl. „Už tehdy jsem se rozhodl, že budu lékařem. Po gymnáziu v Třeboni jsem rovnou zamířil na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Měl jsem jasno, že se chci věnovat oboru anesteziologie a resuscitace a sloužit na záchranné službě.“
Od zdravotnického asistenta po vedoucího lékaře
K vysněné profesi se přiblížil už během studia. Od konce prvního ročníku medicíny mu ředitel Marek Slabý umožnil přímý kontakt se záchrankou. V roce 2007 začal ve volném čase sloužit středisku v Jindřichově Hradci jako zdravotnický asistent, později jako řidič RZP. Každý víkend se po návratu z fakulty v Praze věnoval službám v terénu. Pod dohledem tehdejších zkušených lékařů a záchranářů se učil přednemocniční péči v praxi.
“Za tuhle příležitost jsem panu řediteli moc vděčný. Na záchranné službě v Jindřichově Hradci jsem profesně vyrostl. Prožil jsem tu své studium i mládí, naučil se respektu ke kolegům a pochopil, že záchranná služba není jen práce, ale způsob života,“ říká.
Po absolvování lékařské fakulty nastoupil nejprve na ARO Nemocnice České Budějovice a pak na několik let na ARO do Jindřichova Hradce. Tam získal specializovanou způsobilost v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny. Přesto nepřerušil kontakt s výjezdovou složkou. Dokonce ještě jako mladý lékař odsloužil pár směn jako řidič. V roce 2018 přešel na plný úvazek na Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako vedoucí lékař Zdravotnického operačního střediska. Hned před ním stála velká výzva. Změnit a modernizovat jeho fungování.
„Pustil jsem se do nastavení jednotného klasifikačního systému, do tvorby pravidel pro řízení letecké záchranné služby a do zavádění moderních technologií,“ říká Jakub Jan Hájek.
Od 1. ledna 2021 k tomu převzal ještě vedení Oblastního střediska Jindřichův Hradec. Podpořil nábor kmenových lékařů, prohloubil spolupráci s nemocnicí a systematicky se s kolegy věnoval vzdělávání výjezdového personálu.
„Na operačním středisku vidíte celý systém, na výjezdu jste v přímém kontaktu s pacientem. Každý den je jiný. Jednou resuscitujete na chodníku, jindy řešíte paliativního pacienta doma. A ve vrtulníku? Tam poskytujete urgentní medicínu s maximálním profesním nasazením. V terénu jsem rád. Tam se cítím přirozeně a patřím tam,“ shrnuje doktor Hájek.
Spolupráce je základem úspěchu
„Zásadní hodnotou je pro mne týmová práce. Moderní záchranka už není o jednotlivcích, ale o celém týmu. Lékař, záchranář, řidič i operátor. Každý má nezastupitelnou roli a je třeba s každým pracovat, motivovat ho a být mu partnerem,“ konstatuje.
Právě spolupráce byla zásadní i u jednoho z jeho nezapomenutelných výjezdů. „Zatím největší radost mi udělalo, že jsem byl u toho, když jsme zachránili dvouapůlletého chlapečka, který se topil. Na místě to vypadalo beznadějně. Proto jsme se rozhodli pro transport do Prahy, kde byla možnost napojení na mimotělní oběh. Ten chlapec po několika desítkách minut zástavy oběhu žije bez jakéhokoli postižení. Jsou chvíle, kdy už víc intenzivní pocit, že naše práce má smysl, mít nemůžete,“ zavzpomínal Jakub Jan Hájek na jeden ze zásahů.
Když neslouží
Ve volném čase se věnuje rodině. Rád si zahraje tenis, nejraději relaxuje v klidu mimo davy turistů. I přesto, že je jeho profese náročná fyzicky i psychicky, neopouští ji.
„Naopak. Neustálá změna prostředí, různorodost úkolů a smysluplnost mé práce, mě naplňují. Člověk musí mít v životě cíl – a v urgentní medicíně i plán B. Ten mám. A stejně tak mám jasný směr, kterým by se měla moderní záchranná služba dál rozvíjet.“
Kristina Vrkočová, mluvčí ZZS Jihočeského kraje
Foto archiv ZZS
Diskuse k článku