V historické budově muzea se během akce vystřídají desítky řemeslníků. Program zahrnuje zdobení kraslic různými technikami, pečení obřadního pečiva, práci se dřevem, textilem či sklem. Součástí je také výstava, která přibližuje průběh velikonočního období od půstu až po jednotlivé sváteční dny.

„Máme zde každý den několik lidových tvůrců a snažíme se ukázat co nejširší spektrum velikonočních tradic. Zároveň chceme dát prostor i novějším technikám, aby si každý našel něco, co ho zaujme,“ uvedl etnograf Jihočeského muzea Jan Šimánek.

Co se bude dít v jednotlivých dnech

Program se v průběhu týdne promění a nabídne pokaždé jiné ukázky. Už v úvodních dnech uvidí návštěvníci zdobení dekorací z přírodních materiálů, kraslice zdobené síťovinou či textilní práce s jarními motivy. Na začátku týdne program nabídne vitráže tiffany, pletení košíků z proutí nebo podmalbu na skle, chybět nebude ani výroba dřevěných klapaček.

Významným dnem bude Velký pátek, kdy se kromě velkopátečních nitek představí pečení obřadního pečiva, pletení pomlázek nebo papírové vystřihovánky. Závěr akce pak přiblíží výrobu ručně vyráběných šperků, mašlovaček nebo frivolitkové krajky.

Program stojí především na práci konkrétních řemeslníků. Do muzea přijedou jak držitelé titulu Nositel tradice lidového řemesla, tak noví tvůrci. „Spolupracujeme s lidmi, na které jsou návštěvníci zvyklí, ale chceme dát prostor i dalším. Jsou mezi nimi výjimeční řemeslníci – třeba Ludmila Dominová s papírovými holubičkami nebo Jiří Honiss, který ovládá podmalbu na skle, což je dnes už poměrně vzácná technika,“ uvedl Šimánek.

V dalších dnech se představují také například košíkáři, tvůrci kraslic různými technikami nebo pekaři tradičního velikonočního pečiva. Silným dnem bývá tradičně Velký pátek, kdy do muzea přichází nejvíce návštěvníků.

Tradice jižních Čech: řechtání a nitky pro štěstí

Specifické místo mají v programu velikonoční zvyky typické pro jižní Čechy. Návštěvníci se seznámí například s tradicí řechtání nebo s takzvanými velkopátečními nitkami. „Na Velký pátek členky národopisného sdružení spřádají len a návštěvníci si mohou odnést nitku pro štěstí. V minulosti se věřilo, že ochrání člověka před neštěstím a zajistí mu dobrý rok,“ popsal Šimánek.

Dodnes se podle něj v některých obcích udržuje také řechtání, například v Doudlebech. „Děti nahrazují zvony, které podle tradice odletěly do Říma. Obcházejí vesnici několikrát denně a na Bílou sobotu pak vybírají koledu,“ přiblížil.

Vedle živých tradic připomíná muzeum také ty, které z krajiny téměř vymizely. Patří mezi ně například vynášení smrti nebo některé regionální velikonoční obyčeje dochované už jen v několika obcích.

Jedním z řemesel, které návštěvníky během prvního dne akce zaujalo, byl qulling – práce s papírovými proužky. Tu představila Jitka Sovová. „Tato tradice je známá ze středověku z Evropy, zhruba ze 14. nebo 15. století. Ve Francii v klášterech rozřezávali staré knihy, používali jejich pozlacené okraje a pomocí husího brku z nich vytvářeli ozdoby na liturgické předměty,“ popsala.

Dnes má technika mnohem širší využití. „Používám lepidlo, proužky lepím třeba na plastovou formu vajíčka. Udělám dvě poloviny a pak je spojím. Ale není to jen o kraslicích – tvořím i obrázky, pohádkové postavy nebo přírodní motivy. Člověka omezuje jen vlastní fantazie,“ uvedla.

Zájem mají školy a návštěvníci z celé republiky

Velký zájem zaznamenává muzeum během Velikonoc také ze strany škol. Edukační programy bývají dlouhodobě obsazené. „Děti mají Velikonoce spojené s návštěvou muzea. Je to pro ně přirozený způsob, jak se s tradicemi seznámit a něco si vyzkoušet,“ řekl Šimánek.

Akci navštěvují také lidé z jiných regionů. „Já jsem tady vyrostla, ale teď bydlím na severu Čech a přijela jsem sem za rodinou. Zaujalo mě třeba to qullingové zdobení, sama dělám ruční práce, takže vidím, jak je to náročné a krásné,“ uvedla návštěvnice Adéla Roudnická z Jablonného v Podještědí.