„Elektrizace trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic je jednou z hlavních staveb plánovaných k zahájení v roce 2026 – pokud Poslanecká sněmovna schválí představenou podobu státního rozpočtu,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. „Konkrétnější harmonogram stavby budeme moci přiblížit v návaznosti na schválení rozpočtu a výběr zhotovitele pro tuto investici,“ dodal mluvčí.

Podle informací, jimiž disponují starostové dotčených obcí na Třeboňsku, by se měli stavebníci do první etapy, úseku mezi Českými Velenicemi a Novou Vsí nad Lužnicí, pustit letos a další úsek do Třeboně by měl navázat v roce 2027.

Co si železnice za vysokou investici pořídí

Proměna trati číslo 226 je citlivá už proto, že vede územím Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Čtyřikrát křižuje mezinárodní silnici první třídy I/24 a na 55 kilometrech se nachází celkem 47 přejezdů. Z pohledu cestujících rychlíkovými spoji mezi Prahou a Vídní odpadne díky elektrizaci přepřahání lokomotiv ve Veselí nad Lužnicí, ale i z hlediska regionální dopravy trať prodělá nepřehlédnutelnou proměnu.

Podle informací Správy železnic dostane všech třináct stanic a zastávek na trati nová nástupiště s výškou nástupní hrany 550 mm nad kolejí a bezbariérovým přístupem. Všechna nástupiště a zastávky dostanou také nové zastřešení. (Týká se to stanic a zastávek Nová Ves nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí, Hrdlořezy, Suchdol nad Lužnicí zastávka, Suchdol nad Lužnicí, Majdalena, Majdalena zastávka, Třeboň lázně, Třeboň, Lužnice, Lomnice nad Lužnicí, Frahelž a Vlkov nad Lužnicí. Nádraží v Českých Velenicích a ve Veselí nad Lužnicí již proměnou prošly v minulých letech.) Některá nástupiště bude třeba o několik desítek metrů přemístit, konkrétně v zastávkách Dvory nad Lužnicí a Suchdol nad Lužnicí zastávka. Speciální výstavba se dotkne suchdolského nádraží. Vznikne tam dvojice vnějších nástupišť, na která povede přístup mimoúrovňovým podchodem se schodišti a rampami.

Trať zůstane jednokolejná, avšak maximální rychlost se zvýší ze 100 km/h na 120 km/h. Co se bezpečnosti provozu týká, projekt počítá s pokročilým systémem ETCS. Dráha dostane nový svršek složený z nových kolejnic a betonových pražců s pružným upevněním.

Zrušené přejezdy, nové nadjezdy

Pro regionální automobilovou dopravu, ale i pro turisty, je citlivým tématem rušení některých železničních přejezdů. Z celkového počtu 47 jich 13 zanikne. „Některá úrovňová křížení se zruší bez náhrady, u dalších dojde k úpravě stávajících pozemních komunikací tak, aby byla zachována obslužnost území a silniční doprava směřována na ponechané přejezdy,“ uvedla Správa železnic v oficiálním prospektu. Zánik se týká křížení polními, lesními a dalšími účelovými cestami, ale i s místními silnicemi. Mluvčí Dušan Gavenda dodává: „V případě přejezdů P5608 a P5611 na účelových komunikacích v úseku mezi Třeboní a Majdalenou a P5590 na místní komunikaci ve Dvorech nad Lužnicí půjde o zrušení bez náhrady. Znamená to, že do daných míst již existuje alternativní cesta. Většinu z rušených přejezdů ale budeme nahrazovat komunikací k sousednímu přejezdu.“ Detaily týkající se přejezdů a výstavby nových komunikací budou k dispozici v průběhu jara.

Trať naopak překlenou dva nové silniční nadjezdy. První vznikne v Lomnici nad Lužnicí na trase budoucího obchvatu silnice I/24, druhý na místě křížení dráhy se stejnou silnicí severně od Suchdola nad Lužnicí. Jde o místo častých dopravních nehod, kde se do esovitého přejezdu mnohdy „nevejdou“ zejména kamiony. Tento přejezd bude bez náhrady zrušen, nadjezd umožní automobilovou obsluhu Suchdola nad Lužnicí a zároveň bude připraven k napojení na uvažovaný východní obchvat města.

Přebudování dráhy se neobejde bez vykácení několika tisíc dřevin a stovek vzrostlých stromů, územní rozhodnutí však předepisuje investorovi vysadit více než 4,5 tisíce nových stromů a přes 6,5 tisíce keřů.

Varianta i pro nákladní dopravu

První vlaky projely po železničním spojení mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Velenicemi 3. září 1871. Jednalo se o součást Dráhy císaře Františka Josefa, soukromého podnikatelského subjektu, který měl mimo jiné spojit Vídeň s Prahou přes jižní Čechy. Finančně i technologicky komplikovaný záměr vedli, kapitálově zajišťovali a podporovali například Vojtěch Lanna nebo Jan Adolf II. Schwarzenberg.

Rychlíkové spojení mezi Prahou a Vídní se na trať vrátilo od roku 2022. Studie proveditelnosti z roku 2017 uvádí, že trať by po elektrizaci nabyla významu i jako odklonová trasa pro nákladní dopravu, pokud by nastaly potíže na I. koridoru (Děčín-Praha-Břeclav) nebo IV. koridoru (Děčín-Praha-Horní Dvořiště). Tranzitní nákladní doprava do Rakouska by potom mohla vést přes České Velenice například při omezení provozu v brněnském uzlu. Mezi Veselím a Velenicemi je přitom v současné době velmi omezená. Taková možnost využití může znít jako jedna z méně příjemných zpráv pro místní obyvatele a turisty – vedle dopravních komplikací a výluk, které několikaletý projekt pochopitelně přinese.