Podle ředitelky Kateřiny Novákové Mašlové má budova knihovny několik zásadních problémů. „Není tu například záchod pro veřejnost nebo studenty. Při letních akcích se dá využít záchod na dvorku, ale jinak musí veřejnost používat zaměstnanecké záchody. Pro nás je alarmující i to, že tu nemáme prostor pro pořádání různých studentských programů. Pokud programy děláme, tak v budově bývalé základní umělecké školy, nebo dokonce musíme za studenty chodit přímo do školy, což je samozřejmě špatně. Potřebujeme, aby studenti přišli za námi do knihovny a viděli, co se u nás dá dělat ve volném čase,“ nastínila Kateřina Nováková Mašlová.

V knihovně chybí podle ředitelky také prostory pro studium a odpočinek. „Nemáme ani přednáškový sál. Pokud máme přednášky, tak musíme chodit do sálu Váši Příhody. Dalším problémem je prostor dětského oddělení, který reflektuje spíše dětskou kategorii do šesti let. Děti této věkové kategorie se tady cítí dobře, ale starší přichází do malého prostoru, který je koncipován pro malé děti. To eliminuje počet studentů, kteří by sem chodili ve volném čase. Skromné je i zázemí zaměstnanců, čtyři pracují v malé místnosti. To, jak knihovna vypadá, není zas až tak důležité. To, že se knihovna uvnitř rozpadá, už trochu alarmující je,“ pokračovala Kateřina Nováková Mašlová. Osud knihovny je podle ní ve hvězdách, ale malý krok už knihovna podle ní ke zdárné budoucnosti podnikla.

Jednalo se o úpravu dvora U Koníčka. „Před čtyřmi lety to tu vypadalo jinak. Díky plánování, veřejným setkávání i podpoře města a nadace VIA, mohl vzniknout prostor pro spoustu aktivit, které jsme do té doby dělat nemohli. Pořádáme tu koncerty, příměstské tábory, divadla pro děti, večerní promítání, přednášky, adventní nebo velikonoční jarmarky. Dvorek se stal komunitním místem našeho města. Používáme ho k akcím nejen my, ale i veřejnost. Může zde trávit svůj volný čas nebo si ho pronajmout k soukromým oslavám a veřejným aktivitám,“ popsala Kateřina Nováková Mašlová.

Právě tyto informace byly podle slov architekta Lukáše Švejdy důležitým faktorem při tvorbě studie. „Zkoušeli jsme vymyslet náplň do objektu knihovny, který má svou historii. Snažili jsme podobu domu vůbec neměnit, ale zlepšit jeho fungování a rozšířit možnosti, které nabízí. Chtěli jsme zlepšit technické vlastnosti, tedy zateplení a výměnu oken. Zabývali jsme se také provozním řešením. Co beru jako klíčové, je zprovoznění centrálního vstupu, který by byl bezbariérový, což teď není. Vkládáme do objektu i výtah, který dostane návštěvníky přes všechna podlaží. Stávající průjezd, který vede ke dvorku, by byl součástí interiéru, protože zázemí pro zaměstnance vytváříme ve stávajícím dětském oddělení, které je odděleno od provozu zbytku domu,“ popsal Lukáš Švejda.

Podle architekta je důležité zachovat stávající ráz budovy. Pouze v návrhu dochází ke změně barevnosti objektu. Dominantní bude zasklení půdního prostoru, který je nosným prvkem celého nápadu. „V podkroví bychom rádi vytvořili multifunkční prostor, kde by se mohla nacházet zasedací místnost a byl by tam i pronajímatelný prostor pro různé účely,“ podotkl Lukáš Švejda.

Poté ukázal veřejnosti jednotlivé půdorysy budovy. Zachováno by mělo být stávající schodiště v budově. Celý provoz zaměstnanců bude za současným průjezdem. Ve spodní části budovy by mohlo být oddělení dospělých, zázemí pro prezentace a zájmové kroužky dospělých.

Druhé patro by patřilo dětem. Nacházet by se v něm mohla i spolková místnost, která by fungovala i mimo činnost knihovny a vzniknout by mohly i nové skladovací prostory. „Největší změna by byla v současném půdním prostoru. Do něj bychom chtěli dostat veřejnost a využívat tento prostor pro volnočasové aktivity nebo další rozvojové knihovny,“ vysvětlil Lukáš Švejda.

Velké slovo měla na setkání i veřejnost. Zazněly návrhy, které by mohly být do studie v budoucnu zahrnuty. Svůj názor řekl i starosta Vodňan Martin Machač. Více přinese Týdeník Strakonicko, který vyjde ve středu 22. dubna.