„Pan Gyürke navrhuje názvy podle historických postav, které se nějak váží k Táboru, tedy ulice Vítka z Klokot, Johanessovu, Benediktinů a Zikmundovu,“ řekl starosta Štěpán Pavlík. Zikmund už přitom jednou téměř svou uličku v Táboře měl. V roce 2007, kdy uplynulo 570 let od povýšení Tábora na královské město právě Zikmundem Lucemburským, přišel s tímto návrhem tehdejší zastupitel a nynější senátor Marek Slabý. Připomínal, že Zikmund Lucemburský povýšil husitské Hradiště v roce 1437 na královské město. Dal městu privilegia, která mělo například Staré město pražské – tržní, právovárečné nebo i popravčí právo, městu tak umožnil prosperitu. Zaručil také náboženskou svobodu. Zikmundův symbol – černou orlici, má město Tábor ve svém znaku dodnes, ačkoliv pro husity, kteří město zakládali, to byl symbol jejich nepřítele. Od Zikmunda to byl samozřejmě politický tah, snažil se po husitských válkách zajistit zemi klid.

Tehdy před téměř deseti lety usiloval v zastupitelstvu Marek Slabý o to, aby v zájmu určité historické objektivity přiřklo město Zikmundovi alespoň malou uličkou, spíš soutku, mezi historickými domy na Starém Městě. Prohrál v hlasování o jediný hlas.

Nynější návrh na nové pojmenování ulic nyní doputuje do táborského zastupitelstva. Ukáže se, jestli se vnímání historie za deset let posunulo a císař Zikmund se dočká ulice – když už ne v historickém centru Tábora, tak na periférii v budoucí moderní čtvrti.

Po kom se mohou ulice jmenovat? 

Vítek z Klokot – významný český šlechtic z 12. století vlastnil v Klokotech tvrz

Johaness – latinská verze křestního jména českého humanisty, učence, spisovatele, táborského měšťana a kronikáře ze 16. století Jana Táborského

Benediktíni – řád sehrál významnou roli v barokní přestavbě poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech

Zikmund – král Zikmund Lucemburský povýšil 25. ledna 1437 Tábor na královské město